Hlavní část projektu spočívá v detailní analýze životních podmínek, dostupnosti služeb a přeshraničních vazeb na úrovni obcí (LAU). Na základě kombinace statistických dat, prostorových analýz a zapojení klíčových aktérů budou identifikovány oblasti s nejvyšším potenciálem pro přeshraniční spolupráci. Důležitou součástí je také práce s omezeními dat a hledání inovativních přístupů k jejich překonání.

Projekt následně vymezí a detailně popíše přeshraniční funkční oblasti (CBFA), které představují území s intenzivními vazbami například v oblasti trhu práce, dopravy, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. Tyto oblasti budou analyzovány z hlediska jejich struktury, fungování i institucionální připravenosti na hlubší spolupráci.

Výstupem projektu budou konkrétní doporučení pro tvorbu politik po roce 2027, včetně návrhů vhodných forem spolupráce, řízení a financování. Projekt tak poskytne praktický podklad pro nastavení budoucích programů přeshraniční spolupráce a přispěje k efektivnějšímu rozvoji česko-slovensko-polského pohraničí.

Specifikace cílů evaluace:

• vyhodnotit regionální rozmístění investic v oblasti sociální infrastruktury IROP 2014–2020 s využitím geografických metod a zobrazení, poskytnout zpětnou vazbu a formulovat doporučení směřující k lepšímu cílení budoucích intervencí;
• vyhodnotit 5 oblastí intervencí IROP 2021-2027 a navrhnout doplnění systému monitoringu a hodnocení těchto intervencí z hlediska naplňování cílů SRR 2021+, hodnocení programu IROP, aplikace Territorial Impact Assessment (TIA) a územní dimenze, konkrétně se bude jednat o intervence v oblastech: Čistá a aktivní mobilita; Kultura a cestovní ruch; Sociální infrastruktura; Vzdělávací infrastruktura; Zelená infrastruktura.

Realizováno v rámci projektu „Náklady technické pomoci ŘO IROP hrazené v letech 2023–2029“ (CZ.06.07.01/00/23_113/0004331).

Projekt je řešen v rámci programu Technologické agentury České republiky v názvem Prostředí pro život (číslo projektu: SS07010095).

Hlavním cílem výzkumu je nastavení dosud nerealizovaného systematického přístupu a vytvoření komplexního nástroje pro trvale udržitelné řešení otázky potravinových odpadů samospráv obcí České republiky a jejich svazků. Hlavního cíle bude dosaženo prostřednictvím dílčích cílů, kterými jsou realizace inovativních postupů pro kvantitativní a kvalitativní stanovení produkce potravinových odpadů, výběr optimálních způsobů nakládání s nimi v rámci obce nebo regionu, nastavení prevenčních opatření pro předcházení vzniku potravinových odpadů a způsobů hodnocení jejich účinnosti, včetně stanovení ekonomických dopadů zvolených prevenčních opatření a způsobů nakládání.

Více o informací o projektu naleznete na stránkách https://heis.vuv.cz/projekty/napo.

Společnost PROCES řeší projektu ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G.M., v.v.i. a Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA).

Výzkum je řešen v rámci Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 (dále jen „BETA2“) Technologické agentury ČR (TA ČR) jako výzkumná potřeba Ministerstva vnitra ČR.

Pražská metropolitní oblast (PMO) má v rámci Česka unikátní postavení nejenom díky rozloze a počtu obyvatel, ale především díky koncentraci ekonomických aktivit, roli Prahy jako centra politické správy státu, střediska výzkumu, zdroje inovací a národního dopravního a komunikačního hubu. V území dochází k různým formám integrace zpravidla na sektorovém základě. Některé prvky spolupráce (integrovaná doprava) zasahují až za hranice současné PMO a Pražsko-středočeské aglomerace a fakticky překračuje hranice Středočeského kraje. V tomto území, s ohledem na způsob vymezení, žije mezi 2 miliony obyvatel. Cílem analýzy je získat argumenty a analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v pražsko-středočeském prostoru, resp. v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů.

Strategie obsahuje:

Analytickou část – popisuje současný stav rozvoje Zlínské aglomerace a dále tento stav analyzuje z mnoha hledisek. Je členěna na socioekonomickou analýzu, SWOT analýzu, analýzu problémů, rozvojových potřeb a potenciálu území a na analýzu stakeholderů.

Strategickou část – obsahuje vizi rozvoje území po realizaci nastavených opatření, které vychází z potřeb identifikovaných v analytické části. Zahrnuje strategický rámec, vizi strategie, prioritní oblasti a strategické cíle, vazbu na strategické dokumenty, integrovanost opatření a také zapojení partnerů.

Implementační část – popis řízení strategie včetně řídicí a realizační struktury a popis monitoringu a evaluace strategie.

Kompletní strategii naleznete zde.

Strategie obsahuje:

Analytickou část – obsahuje stručný popis území, socioekonomickou analýzu, analýzu problémů, rozvojových potřeb a potenciálu území, SWOT analýzu a analýzu stakeholderů.

Strategickou část – popisuje možné a žádoucí zásahy, které by se měly v Pražské metropolitní oblasti realizovat. Výchozím výstupem pro tvorbu strategické části je analýza problémů a potřeb. Strategická část stojí na vizi rozvoje Pražské metropolitní oblasti , která je rozpracována do čtyř prioritních oblastí: 1. Doprava, životní prostředí, 3. Vzdělávání a sociálně-zdravotní oblast, 4. Cestovní ruch, kulturní a přírodní dědictví.

Implementační část – popis řízení včetně řídicí a implementační struktury a popis monitoringu a evaluace strategie.

Kompletní strategii naleznete zde.

Analýza se zabývá i tématem současného výkonu veřejné správy v aglomeracích velkých měst, a to Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, která mají více než 150 tis. obyvatel, jelikož v území se při aplikaci zákona č. 314/2002 Sb., zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vyskytly specifické přístupy řešení.

V Analýze je provedena komparace postavení statutárních měst v zahraničí, konkrétně byly vybrány státy, které aplikují smíšený model veřejné správy, a to Rakousko, Německo (Bavorsko), Polsko a Slovensko.

Dále je vytvořen ve 4 variantách návrh řešení problematiky statutárních měst, např. nastavení povinných kritérií pro vznik nového statutárního města, a také návrh variant řešení problematiky aglomeračních ORP, zde je však nutné zdůraznit, že Praha a její aglomerační oblast se od ostatních velkých měst s jejich aglomeracemi odlišuje tím, že jakékoliv územní změny přesahují krajské hranice, a to mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem, proto situaci v Praze nelze řešit obdobnými způsoby jako v Brně, Ostravě nebo Plzni vzhledem k tomu, že její zázemí je součástí jiného kraje. K vytvořeným návrhům je zpracována analýza ekonomických i společenských nákladů, přínosů a dopadů navrhovaných variant.

Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Na základě kvalitativních i kvantitativních analýz a dotazníkových průzkumů včetně názorů aktérů veřejné správy je zhodnocen vývoj územně správní struktury veřejné správy, která byla vytvořena reformou veřejné správy v letech 1997-2003, a to včetně výhod a nevýhod současného modelu. Lze doporučit setrvání ve spojeném modelu výkonu územní veřejné správy. Spojený model prokázal, že je funkční a riziko systémové podjatosti je v něm zastoupeno v akceptovatelné míře. V případě opuštění spojeného modelu nelze tvrdit, že riziko systémové podjatosti nebude existovat, jelikož se v praxi prokázalo, že existuje i v odděleném modelu. Spojený model vede při maximu výkonů agend přes strukturu krajů a obcí k omezení resortního přístupu, podporuje horizontální vnitřní vazby na lokální úrovni, pomáhá ke komplexnímu přístupu k území a přinesl provozní úspory (budovy, administrativní náklady) k dané prostorové úrovni, kde je veřejná správa poskytována. Spojený model naplnil z hlediska vnější efektivity potřeby občanů řešit agendy v blízkosti svého bydliště.

Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Analýzu vnitřního a vnějšího prostředí, rozbor faktorů determinujících poskytování dotací zejména v oblasti hudebního, divadelního, tanečního, filmového, výtvarného umění a literatury

Následně byly zpracovány návrhy na úpravy dotačního systému Ministerstva kultury týkající se především změn ve struktuře a rozsahu dotačních titulů, v postupech při hodnocení žádostí o poskytnutí dotace a v rámci přidělování finančních prostředků z rozpočtu ministerstva jednotlivým odborům, komisím a následně projektům. Zcela zásadní byl návrh na sjednocení systému evidence dotací v rámci všech odborů ministerstva.

Dalším cílem tohoto výstupu bylo zpracování Analýzy vnějšího prostředí odvětví živé kultury, tj. zhodnocení současného stavu a vývoje živé kultury z ekonomického hlediska. Konkrétní náplní tohoto dokumentu je nejprve komplexní pohled na financování a ekonomiku kultury (celkové i živé), následuje odhad vývoje nominálního a potenciálního HDP, výpočet multiplikátorů pro jednotlivé oblasti živé kultury a stanovení pozitivních externalit živé kultury, a to využitím komplexní syntézy datových zdrojů (pomocí matematicko-statistických metod), dále byla provedena meziodvětvová (Input – Output) analýza. V dokumentu je uvedeno i rámcové porovnání České republiky s ostatními evropskými zeměmi v několika aspektech týkajících se oblasti kultury.