Specifikace cílů evaluace:

• vyhodnotit regionální rozmístění investic v oblasti sociální infrastruktury IROP 2014–2020 s využitím geografických metod a zobrazení, poskytnout zpětnou vazbu a formulovat doporučení směřující k lepšímu cílení budoucích intervencí;
• vyhodnotit 5 oblastí intervencí IROP 2021-2027 a navrhnout doplnění systému monitoringu a hodnocení těchto intervencí z hlediska naplňování cílů SRR 2021+, hodnocení programu IROP, aplikace Territorial Impact Assessment (TIA) a územní dimenze, konkrétně se bude jednat o intervence v oblastech: Čistá a aktivní mobilita; Kultura a cestovní ruch; Sociální infrastruktura; Vzdělávací infrastruktura; Zelená infrastruktura.

Realizováno v rámci projektu „Náklady technické pomoci ŘO IROP hrazené v letech 2023–2029“ (CZ.06.07.01/00/23_113/0004331).

Součástí zpracování je rovněž určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Tyto problémy vyplývají z urbanistických, hygienických, dopravních a dalších územně technických závad, střetů záměrů s limity využití území a hodnotami v krajině, ale také z potřeby lépe využít rozvojové potenciály území a vyrovnávat podmínky mezi jednotlivými pilíři rozvoje.

Textová část aktualizace respektuje strukturu předchozího vydání ÚAP a vychází z aktuálně dostupných dat a odborných podkladů. Opírá se také o výsledky Územní studie Sídelní struktura Moravskoslezského kraje (aktualizace 2024). Výsledky rozboru slouží jako podklad pro tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací a studií na úrovni kraje i obcí.

Výzkum je řešen v rámci Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 (dále jen „BETA2“) Technologické agentury ČR (TA ČR) jako výzkumná potřeba Ministerstva vnitra ČR.

Pražská metropolitní oblast (PMO) má v rámci Česka unikátní postavení nejenom díky rozloze a počtu obyvatel, ale především díky koncentraci ekonomických aktivit, roli Prahy jako centra politické správy státu, střediska výzkumu, zdroje inovací a národního dopravního a komunikačního hubu. V území dochází k různým formám integrace zpravidla na sektorovém základě. Některé prvky spolupráce (integrovaná doprava) zasahují až za hranice současné PMO a Pražsko-středočeské aglomerace a fakticky překračuje hranice Středočeského kraje. V tomto území, s ohledem na způsob vymezení, žije mezi 2 miliony obyvatel. Cílem analýzy je získat argumenty a analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v pražsko-středočeském prostoru, resp. v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů.

Vlivem dlouhodobé návštěvnosti šumavského regionu došlo k vygenerování silných pólů, které tvoří intenzivně využívané turistické (a rekreační) ikony nacházející se zejména v centrální části Národního parku Šumava. V těchto částech může docházet k překročení limitů kapacit tamější infrastruktury, což může vést k negativnímu dopadu na přírodu i samotné návštěvníky. V oblastech mimo centrální část Šumavy se nacházejí rozlehlé oblasti s atraktivní přírodou a vylidňujícími vesnicemi, kde není zdaleka využit potenciál cestovního ruchu a kam je vhodné rozšířit návštěvnost území, aby se odlehčila exponovaná místa.

V rámci analytické části studie bylo provedeno zmapování a popisu území dle zón z pohledu cestovního ruchu a ochrany přírody (turistická atraktivita, citlivost přírody, turistická zátěž na přírodu, turistická vybavenost). V návrhové části byly formulovány hodnoty, vize, cíle a opatření pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.

I. etapa: Doplňující průzkumy a rozbory, obsahující

1. Textovou část členěnou následujícím způsobem:

a)popis stavu území

Obsahem průzkumů je popis zjištěného současného stavu území, vycházející z použitých podkladů a terénních průzkumů. Komentovaná fotodokumentace z terénních průzkumů je uvedena v příloze textové části.

b)rozbor struktur, vazeb a hodnot v území

• Popis a vymezení základních struktur krajiny – primární, sekundární a terciární struktura.
• Analýza vazeb sídel a krajiny (např. kvalita přístupu ze sídla do volné krajiny, schopnost krajiny zabezpečovat krátkodobou rekreaci, poměr mezi rozvojovými potřebami sídla a možnostmi jejich naplnění v krajině, vazba přírodních složek).
• Hodnoty území (přírodní hodnoty, historické a kulturní hodnoty, estetické hodnoty), zpravidla vč. jevů, jež budou v souhrnném vyhodnocení doporučeny k doplnění do ÚAP (např. významné krajinné dominanty, krajinné horizonty, kompoziční osy v krajině, kulturně-historické hodnoty krajiny).

c) rozbor a rámcové vymezení krajinných potenciálů v území a vyhodnocení míry jejich využitelnosti

• Krajinné potenciály dle způsobu využití, tj. potenciál biotický (přírodní, ekostabilizační), kulturní, produkční (zemědělský, lesní), vodohospodářský, surovinový, sídelní a rekreační.

d)rozbor využívání volné krajiny člověkem a vyhodnocení jeho požadavků a potřeb:

• Zemědělství, lesnictví
• Vodní hospodářství
• Těžba nerostů
• Dopravní a technická infrastruktura
• Rekreace a turistický ruch

e)rozbor požadavků na změny v území

• Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ve znění Aktualizace č. 1 a ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje v aktuálním znění
• Požadavky z územních plánů
• Požadavky z územních studií, regulačních plánů, požadavky vyplývající z předpokládané budoucí realizace záměrů s platným územním rozhodnutím a ze záměrů v realizaci
• Požadavky z komplexních pozemkových úprav
• Požadavky ze souvisejících oborových generelů a studií, programů, koncepcí a strategií

f)  rozbor ohrožení, rizik a problémů v území

Obsah rozborů je dále podrobněji strukturován dle tematické náplně rozborů. Vždy jsou přehledně uvedeny výchozí podklady a zdroje.

g)souhrnné vyhodnocení

• Narušení vodního režimu, ohrožení povodněmi
• Eroze, sesuvy
• Znečištění a kontaminace složek prostředí

Snižování a ztráta biodiverzity, snižování prostupnosti krajiny a fragmentace krajiny, střety dálkových migračních koridorů, střety a návaznosti ÚSES

• Opuštěné nebo nevyužívané areály a plochy ve volné krajině a v kontaktu s ní
• Zátěže ze stávajícího urbanizovaného území, ploch rekreace a z provozu dopravní a technické infrastruktury a předpokládané zátěže z území navržených k urbanizaci, navržených ploch rekreace a z navržené dopravní a technické infrastruktury
• Zátěže ze stávající těžby a předpokládané zátěže z navržené těžby nerostných surovin
• Stávající narušení a potenciální ohrožení přírodních, historických, kulturních a estetických hodnot

Souhrnné vyhodnocení obsahuje:

• zjištěné hlavní hodnoty a potenciály krajiny,
• zjištěná hlavní ohrožení, rizika a problémy v území,
• vyhodnocení a zpřesnění typů krajin ze ZÚR Středočeského kraje,
• určení problémů k řešení v návrhu ÚSK včetně nově uplatňovaných námětů na provedení změn v území,
• přehled jevů doporučených k doplnění do územně analytických podkladů.

1. Grafickou část obsahující:

• výkres současného stavu území (měřítko 1 : 10 000),
• výkres rámcového vymezení hodnot a krajinných potenciálů, jehož obsahem je rovněž grafické vymezení zpřesněných typů krajin ze ZÚR Středočeského kraje v aktuálním znění (měřítko 1 : 10 000),
  • výkres limitů včetně graficky zobrazitelných limitů environmentálních, ekonomických a sociálních (měřítko 1 : 10 000),
  • problémový výkres (měřítko 1 : 10 000),
  • přehledný výkres rozborů území (měřítko 1 : 25 000)
  • doplňující mapová schémata:
    • Hypsometrie
    • Biochory
    • Geologie
    • Eroze půdy

V rámci I. etapy zadavatel provedl dotazníkové šetření starostů obcí v rámci správního obvodu ORP Říčany.

Výstupy I. etapy byly zhotovitelem představeny zástupcům samosprávných orgánů dne 3. 10. 2018 v rámci veřejného projednání.

II. etapa: Zpracování návrhu územní Studie k projednání s představiteli samosprávy, obsahující

1. Textovou část členěnou následujícím způsobem:

a)     Stanovení cílové vize krajiny (cílová charakteristika krajiny podle Evropské úmluvy o krajině)

• Stanovení cílové vize krajiny a priorit vývoje území ve vazbě na Zásady územního rozvoje Středočeského kraje v aktuálním znění a s ohledem na stav území včetně typů krajiny, hodnot, rizik a limitů v území

b)     Návrh ochrany a rozvoje hodnot krajiny a využití krajinných potenciálů

• Zpřesnění typů krajin (možné další upřesnění vůči výstupu z doplňujících průzkumů a rozborů) a cílových charakteristik krajiny
• Návrh opatření na ochranu a rozvoj zjištěných hodnot (přírodní hodnoty, historické a kulturní hodnoty, estetické hodnoty) a potenciálů (včetně případných požadavků na ochranu kulturních hodnot území, např. krajinných horizontů, panoramat, kompozičních os v krajině)

c)      Návrh řešení potřeb člověka v krajině

• Návrh opatření pro optimalizaci hospodaření v krajině
• Návrh opatření pro zlepšení sídelních propojení a prostupnost krajiny pro člověka
• Návrh opatření pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu
• Návrh řešení krajinných souvislostí s požadavky na urbanizaci území z územně plánovacích dokumentací a z dalších podkladů

d)     Návrh řešení problémů, snižování ohrožení a předcházení rizikům v krajině

• Doporučení opatření ke zlepšení vodního režimu krajiny, ke zvýšení retence v území a ke zlepšení protipovodňové ochrany území
• Rámcové vymezení niv vodotečí
• Doporučení pro řešení protierozní ochrany
• Doporučení pro řešení problémů v oblasti znečištění a kontaminace
• Rámcový návrh úprav ÚSES
• Návrh zpřesnění migračně významných území, dálkových migračních koridorů, návrh řešení střetů v místech omezení dálkových migračních koridorů
• Doporučení dalších opatření k ochraně a zvýšení biodiverzity a k předcházení fragmentace krajiny
• Vymezení ploch vyžadujících revitalizaci anebo renaturalizaci krajiny
• Návrh opatření pro transformaci zjištěných významných opuštěných areálů a ploch ve volné krajině a v kontrastu s ní
• Návrh snižování nepřiměřených zátěží v území
• Doporučení opatření v souvislosti s adaptací na změny klimatu (změny velikosti půdních bloků, zadržování vody v krajině, zvyšování koeficientu ekologické stability, změny využití území apod.)

e)     Členění území na krajinné okrsky, pro něž jsou v rámci samostatného dokumentu „Karty okrsků“ stanoveny:

• Rámcové podmínky využití – podklad pro podrobnější zpracování řešení krajiny zejména v územních plánech. Zahrnují požadavky na řešení plošného i prostorového uspořádání území (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu) a na stanovení podmínek pro využití jednotlivých ploch v územních plánech.
• Rámcová doporučení pro opatření – podklad pro činnost jiných orgánů veřejné správy a dalších subjektů (např. správci, hospodáři), kteří mohou uložit a realizovat opatření ke zlepšení stavu krajiny.

f) Závěr, který obsahuje:

• Souhrnné doporučení pro zohlednění návrhu v územně plánovací dokumentaci, včetně

návrhů změn stávající územně plánovací dokumentace

• Souhrnné doporučení pro zohlednění návrhu při činnosti orgánů veřejné správy a dalších subjektu
• Přehled jevů doporučených k doplnění do územně analytických podkladů
• Souhrnné doporučení pro řešení územních problémů, které lze vyřešit v rozsahu a podrobnosti ÚSK

Všechny části závěru jsou doplněny odůvodněním.

1. Grafickou část obsahující:

a)        Hlavní výkres M 1 : 10 000, který obsahuje:

• Zpřesněné vymezení typů krajin
  • Členění území na krajinné okrsky
  • Graficky zobrazitelné součásti návrhu ochrany a rozvoje hodnot krajiny a využití krajinných potenciálů
    • Graficky zobrazitelné součásti návrhu řešení potřeb člověka v krajině
    • Graficky zobrazitelné součásti návrhu řešení problémů, snižování ohrožení a předcházení rizikům v krajině
    • Graficky zobrazitelné součásti rámcových podmínek využití
    • Graficky zobrazitelné součásti rámcových doporučení pro opatření

b)        Výkres vymezení navržených změn ve využívání ploch M 1 : 10 000

c)        Výkres jevů navržených na doplnění ÚAP M 1 : 10 000

d)        Přehledný výkres celkového řešení M 1 : 25 000

e)        Výkres migrace a návrhu ÚSES M 1 : 80 000

Výstupy II. etapy byly zhotovitelem představeny zástupcům samosprávných orgánů dne 6. 3. 2019 v rámci veřejného projednání.

III. etapa: Zpracování konečného návrhu územní studie ve struktuře shodné s II. Etapou

Na základě kvalitativních i kvantitativních analýz a dotazníkových průzkumů včetně názorů aktérů veřejné správy je zhodnocen vývoj územně správní struktury veřejné správy, která byla vytvořena reformou veřejné správy v letech 1997-2003, a to včetně výhod a nevýhod současného modelu. Lze doporučit setrvání ve spojeném modelu výkonu územní veřejné správy. Spojený model prokázal, že je funkční a riziko systémové podjatosti je v něm zastoupeno v akceptovatelné míře. V případě opuštění spojeného modelu nelze tvrdit, že riziko systémové podjatosti nebude existovat, jelikož se v praxi prokázalo, že existuje i v odděleném modelu. Spojený model vede při maximu výkonů agend přes strukturu krajů a obcí k omezení resortního přístupu, podporuje horizontální vnitřní vazby na lokální úrovni, pomáhá ke komplexnímu přístupu k území a přinesl provozní úspory (budovy, administrativní náklady) k dané prostorové úrovni, kde je veřejná správa poskytována. Spojený model naplnil z hlediska vnější efektivity potřeby občanů řešit agendy v blízkosti svého bydliště.

Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

-       analýza 3 pilířů udržitelného rozvoje (výpočet hodnot v rámci pilíře pro každou obec na základě dodaných dat),

-       3 kartogramy pilířů udržitelného rozvoje (enviromentální, sociální, ekonomický) M 1 : 420 000,

-       1 výsledný kartogram podmínek pro udržitelný rozvoj území M 1 : 420 000.

Multikriteriální analýza byla doplněna o textový popis použité metody.

Multikriteriální analýza pilířů udržitelného rozvoje pro 3. úplnou aktualizaci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byla vypracována ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen zákon), a v souladu s Vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a to pro území Moravskoslezského kraje.