Metodický základ projektu tvoří detailní územní analýza českého příhraničí a navazujících území sousedních států. Metodika kombinuje harmonizovaná data na úrovni obcí nebo srovnatelných územních jednotek, GIS analýzy, prostorové modelování, hodnocení dostupnosti služeb a center, analýzu socioekonomických podmínek a zapojení klíčových aktérů. Součástí je také modelování funkčních vazeb. Projekt vymezí a typologicky popíše přeshraniční funkční oblasti, tedy území s významnými každodenními nebo rozvojovými vazbami přes státní hranici. Zvláštní pozornost bude věnována rozdílům mezi jednotlivými úseky českého pohraničí.

Součástí projektu bude také návrh monitorovacího systému pro dlouhodobé sledování vývoje přeshraničních vazeb a spolupráce. Výstupem budou analytické, mapové a datové podklady, profily vybraných přeshraničních funkčních oblastí a doporučení pro veřejné politiky, zejména pro přípravu Strategie regionálního rozvoje ČR 2028+ a budoucí nastavení podpory přeshraniční spolupráce.

Hlavní část projektu spočívá v detailní analýze životních podmínek, dostupnosti služeb a přeshraničních vazeb na úrovni obcí (LAU). Na základě kombinace statistických dat, prostorových analýz a zapojení klíčových aktérů budou identifikovány oblasti s nejvyšším potenciálem pro přeshraniční spolupráci. Důležitou součástí je také práce s omezeními dat a hledání inovativních přístupů k jejich překonání.

Projekt následně vymezí a detailně popíše přeshraniční funkční oblasti (CBFA), které představují území s intenzivními vazbami například v oblasti trhu práce, dopravy, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. Tyto oblasti budou analyzovány z hlediska jejich struktury, fungování i institucionální připravenosti na hlubší spolupráci.

Výstupem projektu budou konkrétní doporučení pro tvorbu politik po roce 2027, včetně návrhů vhodných forem spolupráce, řízení a financování. Projekt tak poskytne praktický podklad pro nastavení budoucích programů přeshraniční spolupráce.

Specifikace cílů evaluace:

• vyhodnotit regionální rozmístění investic v oblasti sociální infrastruktury IROP 2014–2020 s využitím geografických metod a zobrazení, poskytnout zpětnou vazbu a formulovat doporučení směřující k lepšímu cílení budoucích intervencí;
• vyhodnotit 5 oblastí intervencí IROP 2021-2027 a navrhnout doplnění systému monitoringu a hodnocení těchto intervencí z hlediska naplňování cílů SRR 2021+, hodnocení programu IROP, aplikace Territorial Impact Assessment (TIA) a územní dimenze, konkrétně se bude jednat o intervence v oblastech: Čistá a aktivní mobilita; Kultura a cestovní ruch; Sociální infrastruktura; Vzdělávací infrastruktura; Zelená infrastruktura.

Realizováno v rámci projektu „Náklady technické pomoci ŘO IROP hrazené v letech 2023–2029“ (CZ.06.07.01/00/23_113/0004331).

Součástí zpracování je rovněž určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Tyto problémy vyplývají z urbanistických, hygienických, dopravních a dalších územně technických závad, střetů záměrů s limity využití území a hodnotami v krajině, ale také z potřeby lépe využít rozvojové potenciály území a vyrovnávat podmínky mezi jednotlivými pilíři rozvoje.

Textová část aktualizace respektuje strukturu předchozího vydání ÚAP a vychází z aktuálně dostupných dat a odborných podkladů. Opírá se také o výsledky Územní studie Sídelní struktura Moravskoslezského kraje (aktualizace 2024). Výsledky rozboru slouží jako podklad pro tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací a studií na úrovni kraje i obcí.

Výzkum je řešen v rámci Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 (dále jen „BETA2“) Technologické agentury ČR (TA ČR) jako výzkumná potřeba Ministerstva vnitra ČR.

Pražská metropolitní oblast (PMO) má v rámci Česka unikátní postavení nejenom díky rozloze a počtu obyvatel, ale především díky koncentraci ekonomických aktivit, roli Prahy jako centra politické správy státu, střediska výzkumu, zdroje inovací a národního dopravního a komunikačního hubu. V území dochází k různým formám integrace zpravidla na sektorovém základě. Některé prvky spolupráce (integrovaná doprava) zasahují až za hranice současné PMO a Pražsko-středočeské aglomerace a fakticky překračuje hranice Středočeského kraje. V tomto území, s ohledem na způsob vymezení, žije mezi 2 miliony obyvatel. Cílem analýzy je získat argumenty a analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v pražsko-středočeském prostoru, resp. v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů.

Vlivem dlouhodobé návštěvnosti šumavského regionu došlo k vygenerování silných pólů, které tvoří intenzivně využívané turistické (a rekreační) ikony nacházející se zejména v centrální části Národního parku Šumava. V těchto částech může docházet k překročení limitů kapacit tamější infrastruktury, což může vést k negativnímu dopadu na přírodu i samotné návštěvníky. V oblastech mimo centrální část Šumavy se nacházejí rozlehlé oblasti s atraktivní přírodou a vylidňujícími vesnicemi, kde není zdaleka využit potenciál cestovního ruchu a kam je vhodné rozšířit návštěvnost území, aby se odlehčila exponovaná místa.

V rámci analytické části studie bylo provedeno zmapování a popisu území dle zón z pohledu cestovního ruchu a ochrany přírody (turistická atraktivita, citlivost přírody, turistická zátěž na přírodu, turistická vybavenost). V návrhové části byly formulovány hodnoty, vize, cíle a opatření pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.

I. etapa: Doplňující průzkumy a rozbory, obsahující

1. Textovou část členěnou následujícím způsobem:

a)popis stavu území

Obsahem průzkumů je popis zjištěného současného stavu území, vycházející z použitých podkladů a terénních průzkumů. Komentovaná fotodokumentace z terénních průzkumů je uvedena v příloze textové části.

b)rozbor struktur, vazeb a hodnot v území

• Popis a vymezení základních struktur krajiny – primární, sekundární a terciární struktura.
• Analýza vazeb sídel a krajiny (např. kvalita přístupu ze sídla do volné krajiny, schopnost krajiny zabezpečovat krátkodobou rekreaci, poměr mezi rozvojovými potřebami sídla a možnostmi jejich naplnění v krajině, vazba přírodních složek).
• Hodnoty území (přírodní hodnoty, historické a kulturní hodnoty, estetické hodnoty), zpravidla vč. jevů, jež budou v souhrnném vyhodnocení doporučeny k doplnění do ÚAP (např. významné krajinné dominanty, krajinné horizonty, kompoziční osy v krajině, kulturně-historické hodnoty krajiny).

c) rozbor a rámcové vymezení krajinných potenciálů v území a vyhodnocení míry jejich využitelnosti

• Krajinné potenciály dle způsobu využití, tj. potenciál biotický (přírodní, ekostabilizační), kulturní, produkční (zemědělský, lesní), vodohospodářský, surovinový, sídelní a rekreační.

d)rozbor využívání volné krajiny člověkem a vyhodnocení jeho požadavků a potřeb:

• Zemědělství, lesnictví
• Vodní hospodářství
• Těžba nerostů
• Dopravní a technická infrastruktura
• Rekreace a turistický ruch

e)rozbor požadavků na změny v území

• Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ve znění Aktualizace č. 1 a ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje v aktuálním znění
• Požadavky z územních plánů
• Požadavky z územních studií, regulačních plánů, požadavky vyplývající z předpokládané budoucí realizace záměrů s platným územním rozhodnutím a ze záměrů v realizaci
• Požadavky z komplexních pozemkových úprav
• Požadavky ze souvisejících oborových generelů a studií, programů, koncepcí a strategií

f)  rozbor ohrožení, rizik a problémů v území

Obsah rozborů je dále podrobněji strukturován dle tematické náplně rozborů. Vždy jsou přehledně uvedeny výchozí podklady a zdroje.

g)souhrnné vyhodnocení

• Narušení vodního režimu, ohrožení povodněmi
• Eroze, sesuvy
• Znečištění a kontaminace složek prostředí

Snižování a ztráta biodiverzity, snižování prostupnosti krajiny a fragmentace krajiny, střety dálkových migračních koridorů, střety a návaznosti ÚSES

• Opuštěné nebo nevyužívané areály a plochy ve volné krajině a v kontaktu s ní
• Zátěže ze stávajícího urbanizovaného území, ploch rekreace a z provozu dopravní a technické infrastruktury a předpokládané zátěže z území navržených k urbanizaci, navržených ploch rekreace a z navržené dopravní a technické infrastruktury
• Zátěže ze stávající těžby a předpokládané zátěže z navržené těžby nerostných surovin
• Stávající narušení a potenciální ohrožení přírodních, historických, kulturních a estetických hodnot

Souhrnné vyhodnocení obsahuje:

• zjištěné hlavní hodnoty a potenciály krajiny,
• zjištěná hlavní ohrožení, rizika a problémy v území,
• vyhodnocení a zpřesnění typů krajin ze ZÚR Středočeského kraje,
• určení problémů k řešení v návrhu ÚSK včetně nově uplatňovaných námětů na provedení změn v území,
• přehled jevů doporučených k doplnění do územně analytických podkladů.

1. Grafickou část obsahující:

• výkres současného stavu území (měřítko 1 : 10 000),
• výkres rámcového vymezení hodnot a krajinných potenciálů, jehož obsahem je rovněž grafické vymezení zpřesněných typů krajin ze ZÚR Středočeského kraje v aktuálním znění (měřítko 1 : 10 000),
  • výkres limitů včetně graficky zobrazitelných limitů environmentálních, ekonomických a sociálních (měřítko 1 : 10 000),
  • problémový výkres (měřítko 1 : 10 000),
  • přehledný výkres rozborů území (měřítko 1 : 25 000)
  • doplňující mapová schémata:
    • Hypsometrie
    • Biochory
    • Geologie
    • Eroze půdy

V rámci I. etapy zadavatel provedl dotazníkové šetření starostů obcí v rámci správního obvodu ORP Říčany.

Výstupy I. etapy byly zhotovitelem představeny zástupcům samosprávných orgánů dne 3. 10. 2018 v rámci veřejného projednání.

II. etapa: Zpracování návrhu územní Studie k projednání s představiteli samosprávy, obsahující

1. Textovou část členěnou následujícím způsobem:

a)     Stanovení cílové vize krajiny (cílová charakteristika krajiny podle Evropské úmluvy o krajině)

• Stanovení cílové vize krajiny a priorit vývoje území ve vazbě na Zásady územního rozvoje Středočeského kraje v aktuálním znění a s ohledem na stav území včetně typů krajiny, hodnot, rizik a limitů v území

b)     Návrh ochrany a rozvoje hodnot krajiny a využití krajinných potenciálů

• Zpřesnění typů krajin (možné další upřesnění vůči výstupu z doplňujících průzkumů a rozborů) a cílových charakteristik krajiny
• Návrh opatření na ochranu a rozvoj zjištěných hodnot (přírodní hodnoty, historické a kulturní hodnoty, estetické hodnoty) a potenciálů (včetně případných požadavků na ochranu kulturních hodnot území, např. krajinných horizontů, panoramat, kompozičních os v krajině)

c)      Návrh řešení potřeb člověka v krajině

• Návrh opatření pro optimalizaci hospodaření v krajině
• Návrh opatření pro zlepšení sídelních propojení a prostupnost krajiny pro člověka
• Návrh opatření pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu
• Návrh řešení krajinných souvislostí s požadavky na urbanizaci území z územně plánovacích dokumentací a z dalších podkladů

d)     Návrh řešení problémů, snižování ohrožení a předcházení rizikům v krajině

• Doporučení opatření ke zlepšení vodního režimu krajiny, ke zvýšení retence v území a ke zlepšení protipovodňové ochrany území
• Rámcové vymezení niv vodotečí
• Doporučení pro řešení protierozní ochrany
• Doporučení pro řešení problémů v oblasti znečištění a kontaminace
• Rámcový návrh úprav ÚSES
• Návrh zpřesnění migračně významných území, dálkových migračních koridorů, návrh řešení střetů v místech omezení dálkových migračních koridorů
• Doporučení dalších opatření k ochraně a zvýšení biodiverzity a k předcházení fragmentace krajiny
• Vymezení ploch vyžadujících revitalizaci anebo renaturalizaci krajiny
• Návrh opatření pro transformaci zjištěných významných opuštěných areálů a ploch ve volné krajině a v kontrastu s ní
• Návrh snižování nepřiměřených zátěží v území
• Doporučení opatření v souvislosti s adaptací na změny klimatu (změny velikosti půdních bloků, zadržování vody v krajině, zvyšování koeficientu ekologické stability, změny využití území apod.)

e)     Členění území na krajinné okrsky, pro něž jsou v rámci samostatného dokumentu „Karty okrsků“ stanoveny:

• Rámcové podmínky využití – podklad pro podrobnější zpracování řešení krajiny zejména v územních plánech. Zahrnují požadavky na řešení plošného i prostorového uspořádání území (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu) a na stanovení podmínek pro využití jednotlivých ploch v územních plánech.
• Rámcová doporučení pro opatření – podklad pro činnost jiných orgánů veřejné správy a dalších subjektů (např. správci, hospodáři), kteří mohou uložit a realizovat opatření ke zlepšení stavu krajiny.

f) Závěr, který obsahuje:

• Souhrnné doporučení pro zohlednění návrhu v územně plánovací dokumentaci, včetně

návrhů změn stávající územně plánovací dokumentace

• Souhrnné doporučení pro zohlednění návrhu při činnosti orgánů veřejné správy a dalších subjektu
• Přehled jevů doporučených k doplnění do územně analytických podkladů
• Souhrnné doporučení pro řešení územních problémů, které lze vyřešit v rozsahu a podrobnosti ÚSK

Všechny části závěru jsou doplněny odůvodněním.

1. Grafickou část obsahující:

a)        Hlavní výkres M 1 : 10 000, který obsahuje:

• Zpřesněné vymezení typů krajin
  • Členění území na krajinné okrsky
  • Graficky zobrazitelné součásti návrhu ochrany a rozvoje hodnot krajiny a využití krajinných potenciálů
    • Graficky zobrazitelné součásti návrhu řešení potřeb člověka v krajině
    • Graficky zobrazitelné součásti návrhu řešení problémů, snižování ohrožení a předcházení rizikům v krajině
    • Graficky zobrazitelné součásti rámcových podmínek využití
    • Graficky zobrazitelné součásti rámcových doporučení pro opatření

b)        Výkres vymezení navržených změn ve využívání ploch M 1 : 10 000

c)        Výkres jevů navržených na doplnění ÚAP M 1 : 10 000

d)        Přehledný výkres celkového řešení M 1 : 25 000

e)        Výkres migrace a návrhu ÚSES M 1 : 80 000

Výstupy II. etapy byly zhotovitelem představeny zástupcům samosprávných orgánů dne 6. 3. 2019 v rámci veřejného projednání.

III. etapa: Zpracování konečného návrhu územní studie ve struktuře shodné s II. Etapou