Metodický základ projektu tvoří detailní územní analýza českého příhraničí a navazujících území sousedních států. Metodika kombinuje harmonizovaná data na úrovni obcí nebo srovnatelných územních jednotek, GIS analýzy, prostorové modelování, hodnocení dostupnosti služeb a center, analýzu socioekonomických podmínek a zapojení klíčových aktérů. Součástí je také modelování funkčních vazeb. Projekt vymezí a typologicky popíše přeshraniční funkční oblasti, tedy území s významnými každodenními nebo rozvojovými vazbami přes státní hranici. Zvláštní pozornost bude věnována rozdílům mezi jednotlivými úseky českého pohraničí.

Součástí projektu bude také návrh monitorovacího systému pro dlouhodobé sledování vývoje přeshraničních vazeb a spolupráce. Výstupem budou analytické, mapové a datové podklady, profily vybraných přeshraničních funkčních oblastí a doporučení pro veřejné politiky, zejména pro přípravu Strategie regionálního rozvoje ČR 2028+ a budoucí nastavení podpory přeshraniční spolupráce.

Hlavní část projektu spočívá v detailní analýze životních podmínek, dostupnosti služeb a přeshraničních vazeb na úrovni obcí (LAU). Na základě kombinace statistických dat, prostorových analýz a zapojení klíčových aktérů budou identifikovány oblasti s nejvyšším potenciálem pro přeshraniční spolupráci. Důležitou součástí je také práce s omezeními dat a hledání inovativních přístupů k jejich překonání.

Projekt následně vymezí a detailně popíše přeshraniční funkční oblasti (CBFA), které představují území s intenzivními vazbami například v oblasti trhu práce, dopravy, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. Tyto oblasti budou analyzovány z hlediska jejich struktury, fungování i institucionální připravenosti na hlubší spolupráci.

Výstupem projektu budou konkrétní doporučení pro tvorbu politik po roce 2027, včetně návrhů vhodných forem spolupráce, řízení a financování. Projekt tak poskytne praktický podklad pro nastavení budoucích programů přeshraniční spolupráce.

Evaluace pro Ministerstvo pro místní rozvoj se skládá ze 2 evaluačních úkolů:

1. Ex-post hodnocení projektů pro období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit, nakolik byly vybrané podpořené projekty úspěšné a na konkrétních případech tak identifikovat praktický přinos programu.

2. Ex-post hodnocení programu v období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit účinnost programu jako celku a zhodnotit jeho příspěvek k celounijním prioritám období 2014 – 2020.

Hodnocení bylo provedeno prostřednictvím evaluačních otázek, které byly stanoveny Ministerstvem pro místní rozvoj, jakožto zadavatelem evaluace a Řídícím orgánem programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.

Výstupy z projektu naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Na základě studie současného stavu dobrovolnictví byl vytvořen návrh „Koncepce rozvoje dobrovolnictví v ČR“, jehož cílem je poskytnout Ministerstvu vnitra základní pohled a představy na rozvoj dobrovolnictví vycházející ze samotného prostředí dobrovolnictví pro budoucí meziresortní Koncepci Rozvoje dobrovolnictví v České republice a její akční plány. Návrh koncepce představuje základní analytická východiska pro tvorbu koncepce, její základní principy, strukturu, 3 tematické oblasti (A:  Rozvoj dobrovolnické infrastruktury pro zlepšení managementu dobrovolnictví, B:  Vzdělávání dobrovolníků a profesionalizace managementu dobrovolnictví a C:  Propagace dobrovolnictví v České republice na národní, regionální a lokální úrovni), na něž navazují jednotlivá opatření, u kterých je uvedena jejich vertikální úroveň, odhad finančních nákladů, a harmonogram plnění. V rámci implementační části je následně stanoveno její organizační zajištění a soustava indikátorů pro průběžné vyhodnocování koncepce.

Analýza se zabývá i tématem současného výkonu veřejné správy v aglomeracích velkých měst, a to Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, která mají více než 150 tis. obyvatel, jelikož v území se při aplikaci zákona č. 314/2002 Sb., zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vyskytly specifické přístupy řešení.

V Analýze je provedena komparace postavení statutárních měst v zahraničí, konkrétně byly vybrány státy, které aplikují smíšený model veřejné správy, a to Rakousko, Německo (Bavorsko), Polsko a Slovensko.

Dále je vytvořen ve 4 variantách návrh řešení problematiky statutárních měst, např. nastavení povinných kritérií pro vznik nového statutárního města, a také návrh variant řešení problematiky aglomeračních ORP, zde je však nutné zdůraznit, že Praha a její aglomerační oblast se od ostatních velkých měst s jejich aglomeracemi odlišuje tím, že jakékoliv územní změny přesahují krajské hranice, a to mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem, proto situaci v Praze nelze řešit obdobnými způsoby jako v Brně, Ostravě nebo Plzni vzhledem k tomu, že její zázemí je součástí jiného kraje. K vytvořeným návrhům je zpracována analýza ekonomických i společenských nákladů, přínosů a dopadů navrhovaných variant.

Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Veřejnou zakázku vypsalo polské Ministerstvo infrastruktury a rozvoje (řídicí orgán), které je zároveň odpovědné za přípravu a implementaci Komunikačního plánu. V souladu s obsahem Plánu bylo provedení hodnocení nutné rovněž pro ohodnocení stupně dosažení specifických cílů, tj.:

• zvýšení společenského povědomí o programu včetně „přidané hodnoty“ vyplývající z implementace programu,
• posílení pozitivní image EU přes široce informovanou veřejnost o trvalých a skutečných přínosech z implementace programu.

Informační a propagační aktivity jsou hodnoceny z úhlu efektivnosti informačních kanálů a úspěšnosti ve vytváření společenského povědomí.

Specifické cíle výzkumu byly:

1. Analýza a zhodnocení úspěšnosti a efektivnosti realizace Komunikačního plánu a stupně dosažení cílů programu v oblasti informačních aktivit.
2. Analýza a zhodnocení povědomí ve společnosti o cílech a výsledcích programu a zhodnocení image EU v očích projektových partnerů a veřejného mínění.
3. Analýza a zhodnocení stupně povědomí o Komunikační plán mezi projektovými partnery a respektování jeho požadavků při přípravě a realizaci projektů.
4. Analýza a zhodnocení stupně povědomí mezi projektovými partnery a veřejným míněním o kanálech a nástrojích komunikace (přímé a nepřímé) využitých při realizace Plánu komunikace.

Realizace výše uvedených cílů výzkumu tvoří základ doporučení pro zlepšení úspěšnosti nástrojů komunikace v novém programovém období.

Společnost PROCES realizovala průzkum na slovenské straně programového území kombinací metod CATI/CAWI/CASI (mezi příjemci dotace), PAPI (mezi veřejností), hloubkové rozhovory (s osobami z institucí, které jsou zapojené do implementační struktury Programu), focus groups (s příjemci dotace). Dále byla provedena desk research programové dokumentace, analýza případových studií a byl realizován expertní panel k výsledkům průzkumů na slovenské i polské straně území.

• úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí,
• vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu.

Mezi úkoly projektového týmu společnosti PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. patřilo:

• Navrhnout metody pro zjišťování obou ukazatelů zohledňující předpoklady pro realizaci přeshraniční spolupráce, hodnocení přeshraniční spolupráce z hlediska kvantity (intenzity) a kvality (dlouhodobosti a výsledků), důvody vzájemného setkávání, vnímání obyvatel druhého státu, vnímání intenzity překážek přeshraniční spolupráce
• Provedení dotazníkového šetření mezi čtyřmi cílovými skupinami (organizace a instituce samosprávy a státní správy, nestátní neziskové organizace, obyvatelé příhraničí a návštěvníci příhraničí). Celkem byl proveden dotazníkový průzkum s návratností 4 856 vyplněných dotazníků.
• V průběhu plnění díla byla projektovým týmem předložena vstupní zpráva (metodika použitá v průběhu plnění projektu, návrh dotazníků a okruh respondentů, harmonogram) a závěrečná zpráva (vlastní závěry šetření a stanovení výchozích a cílových hodnot ukazatelů). Závěrečná zpráva dále obsahovala popis významu a závěry expertního panelu, který zhotovitel uspořádal po provedení dotazníkového šetření za účelem kvantifikace výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku.

Cílem veřejné zakázky je vytvoření mezinárodní srovnávací studie, realizace (po stránce odborné i organizační) 2 odborných tematicky zaměřených workshopů a zajištění povinné publicity projektu, to vše v rámci projektu Mapy budoucnosti – moderní nástroj ke zvýšení efektivity a kvality výkonu veřejné správy v oblasti prevence kriminality založený na analýze a predikci kriminality (dále jen „projekt“), podporovaného ESF OP LZZ (reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00041).

Předmět plnění veřejné zakázky je určen především pro Ministerstvo vnitra (a jeho zaměstnance), Policii ČR (a její příslušníky a zaměstnance), obce a orgány obce, zejména obecní policie (a jejich zaměstnance a strážníky) a politiky a volené zástupce obcí, jako cílové skupiny projektu.

Studie bude vycházet jednak z již realizovaných aktivit v této oblasti a dále z odborné literatury a popíše situaci v zemích (v rámci nich často až na úroveň konkrétních měst), které již mají s přístupy a nástroji v oblasti mapování, analýz a predikce kriminality praktické zkušenosti. Zejména půjde o země Evropské unie a Spojené státy americké, případně další a dále pak o aktivity realizované v této oblasti v České republice. Studie se při popisu již realizovaných zkušeností zaměří na to, jaké jsou podmínky (legislativní, organizační, technické, odborné, příp. další) pro zavedení a využívání zmiňovaných přístupů a nástrojů, s jakými náklady jsou tyto spojeny a jaké mají přínosy. Popíše rovněž, zda jsou v zahraničí (či v České republice) vytvářené mapy kriminality (a analýzy a predikce z nich vycházející) zveřejňovány a jaké zkušenosti (pozitivní i negativní) jsou s tím spojeny.

Studie přinese doporučení, jak na základě takových zahraničních (příp. i českých) zkušeností a znalostí a s promítnutím poznatků z domácích workshopů, realizovaných v rámci projektu, co nejefektivněji aplikovat uvedené přístupy a nástroje v prostředí České republiky.

Největší část komparace je věnována osobní důchodové dani jako dani s největším potenciálem pro efektivní zacílení na rodiny s dětmi/osamělé rodiče a největší šíří využívaných instrumentů pro jejich podporu. Vzhledem k tomuto zaměření jsou cílovou skupinou osob zaměstnanci žijící v páru s dětmi nebo domácnosti s dětmi a jedním rodičem (osamělí rodiče) na různých příjmových úrovních. V rámci osobní důchodové daně je řešen rovněž svými vlastnostmi blízký příspěvek na sociální zabezpečení (SSC). Kromě osobní důchodové daně byly hledány další zvýhodnění rodin v rámci nepřímých a majetkových daní. Dalším komparovaným aspektem je objem univerzálních finančních hotovostních dávek pro rodiny s dětmi, komparace tak byla provedena v souladu se sociálními politikami jednotlivých států a proporčnímu vztahu mezi daňovým a dávkovým systémem. Kromě ČR byla zkoumána daňová schémata v těchto zemích: USA, Kanada, Japonsko, Švédsko, Dánsko, Francie, Německo, Rakousko, Velká Británie, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Polsko a Slovensko.

Analýza státní podpory aplikovaného zdravotnického výzkumu a vývoje zahrnovala tyto dílčí činnosti:

1. Desk research legislativy a strategických, koncepčních a jiných dokumentů týkajících se zdravotnického výzkumu na úrovni České republiky a Evropské unie. Vymezení pojmů a terminologie z oblasti výzkumu, vývoje a zdravotnictví včetně stanovení jejich vzájemné hierarchie.
2. Analýza systému podpory výzkumu a vývoje v EU a podpory aplikovaného zdravotnického výzkumu ve vybraných evropských zemích – Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Holandsko, Norsko, Finsko.
3. Detailní a komplexní analýza programů a projektů aplikovaného zdravotnického výzkumu v ČR.
   1. Systém podpory výzkumu a vývoje v ČR, návaznost na národní a evropské strategické dokumenty v oblasti zdraví obyvatel. Zákonné možnosti a formy podpory aplikovaného zdravotnického výzkumu – předobchodní zadávání veřejných zakázek, možnosti a formy podpory preklinického/klinického testování v medicíně a vývoji léčiv.
   2. Analýza programů k podpoře vědy a výzkumu ve zdravotnictví.
   3. Analýza podpořených projektů za využití Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací IS VaVaI.
   4. Analýza uskupení majících vztah k biomedicínskému/zdravotnickému výzkumu.
4. Identifikace trendů v oblasti zdravotnického výzkumu v České republice
   a v zahraničí včetně jejich srovnání.
5. SWOT analýza a definování návrhů a doporučení na podporu výzkumu ve zdravotnictví v oblastech: Systém podpory; Výsledky a výstupy; Příjemci podpory; Možnosti spolupráce ve VaV, Zapojení ČR do EU programů a iniciativ, Ostatní oblasti.
6. Provedení sociologického průzkumu prostřednictvím kombinace kvantitativní a kvalitativní výzkumné strategie, obsahující:
   1. expertní polostrukturované rozhovory s žadateli a příjemci o státní podporu aplikovaného zdravotnického výzkumu a uživateli výsledků zdravotnického výzkumu a vývoje (nemocnice a lékaři, výzkumné organizace, vysoké školy, podniky působící v oblasti zdravotnictví);
   2. expertní polostrukturované rozhovory se zástupci výzkumných agentur
      a organizací v 7 vybraných zemí EU (Slovensko, Německo, Polsko, Rakousko, Norsko, Holandsko, Finsko);
   3. hloubkové rozhovory s dalšími experty v oblasti zdravotnictví;