Hlavní část projektu spočívá v detailní analýze životních podmínek, dostupnosti služeb a přeshraničních vazeb na úrovni obcí (LAU). Na základě kombinace statistických dat, prostorových analýz a zapojení klíčových aktérů budou identifikovány oblasti s nejvyšším potenciálem pro přeshraniční spolupráci. Důležitou součástí je také práce s omezeními dat a hledání inovativních přístupů k jejich překonání.

Projekt následně vymezí a detailně popíše přeshraniční funkční oblasti (CBFA), které představují území s intenzivními vazbami například v oblasti trhu práce, dopravy, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. Tyto oblasti budou analyzovány z hlediska jejich struktury, fungování i institucionální připravenosti na hlubší spolupráci.

Výstupem projektu budou konkrétní doporučení pro tvorbu politik po roce 2027, včetně návrhů vhodných forem spolupráce, řízení a financování. Projekt tak poskytne praktický podklad pro nastavení budoucích programů přeshraniční spolupráce a přispěje k efektivnějšímu rozvoji česko-slovensko-polského pohraničí.

Evaluace pro Ministerstvo pro místní rozvoj se skládá ze 2 evaluačních úkolů:

1. Ex-post hodnocení projektů pro období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit, nakolik byly vybrané podpořené projekty úspěšné a na konkrétních případech tak identifikovat praktický přinos programu.

2. Ex-post hodnocení programu v období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit účinnost programu jako celku a zhodnotit jeho příspěvek k celounijním prioritám období 2014 – 2020.

Hodnocení bylo provedeno prostřednictvím evaluačních otázek, které byly stanoveny Ministerstvem pro místní rozvoj, jakožto zadavatelem evaluace a Řídícím orgánem programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.

Výstupy z projektu naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Na základě studie současného stavu dobrovolnictví byl vytvořen návrh „Koncepce rozvoje dobrovolnictví v ČR“, jehož cílem je poskytnout Ministerstvu vnitra základní pohled a představy na rozvoj dobrovolnictví vycházející ze samotného prostředí dobrovolnictví pro budoucí meziresortní Koncepci Rozvoje dobrovolnictví v České republice a její akční plány. Návrh koncepce představuje základní analytická východiska pro tvorbu koncepce, její základní principy, strukturu, 3 tematické oblasti (A:  Rozvoj dobrovolnické infrastruktury pro zlepšení managementu dobrovolnictví, B:  Vzdělávání dobrovolníků a profesionalizace managementu dobrovolnictví a C:  Propagace dobrovolnictví v České republice na národní, regionální a lokální úrovni), na něž navazují jednotlivá opatření, u kterých je uvedena jejich vertikální úroveň, odhad finančních nákladů, a harmonogram plnění. V rámci implementační části je následně stanoveno její organizační zajištění a soustava indikátorů pro průběžné vyhodnocování koncepce.

Analýza se zabývá i tématem současného výkonu veřejné správy v aglomeracích velkých měst, a to Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, která mají více než 150 tis. obyvatel, jelikož v území se při aplikaci zákona č. 314/2002 Sb., zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vyskytly specifické přístupy řešení.

V Analýze je provedena komparace postavení statutárních měst v zahraničí, konkrétně byly vybrány státy, které aplikují smíšený model veřejné správy, a to Rakousko, Německo (Bavorsko), Polsko a Slovensko.

Dále je vytvořen ve 4 variantách návrh řešení problematiky statutárních měst, např. nastavení povinných kritérií pro vznik nového statutárního města, a také návrh variant řešení problematiky aglomeračních ORP, zde je však nutné zdůraznit, že Praha a její aglomerační oblast se od ostatních velkých měst s jejich aglomeracemi odlišuje tím, že jakékoliv územní změny přesahují krajské hranice, a to mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem, proto situaci v Praze nelze řešit obdobnými způsoby jako v Brně, Ostravě nebo Plzni vzhledem k tomu, že její zázemí je součástí jiného kraje. K vytvořeným návrhům je zpracována analýza ekonomických i společenských nákladů, přínosů a dopadů navrhovaných variant.

Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Veřejnou zakázku vypsalo polské Ministerstvo infrastruktury a rozvoje (řídicí orgán), které je zároveň odpovědné za přípravu a implementaci Komunikačního plánu. V souladu s obsahem Plánu bylo provedení hodnocení nutné rovněž pro ohodnocení stupně dosažení specifických cílů, tj.:

• zvýšení společenského povědomí o programu včetně „přidané hodnoty“ vyplývající z implementace programu,
• posílení pozitivní image EU přes široce informovanou veřejnost o trvalých a skutečných přínosech z implementace programu.

Informační a propagační aktivity jsou hodnoceny z úhlu efektivnosti informačních kanálů a úspěšnosti ve vytváření společenského povědomí.

Specifické cíle výzkumu byly:

1. Analýza a zhodnocení úspěšnosti a efektivnosti realizace Komunikačního plánu a stupně dosažení cílů programu v oblasti informačních aktivit.
2. Analýza a zhodnocení povědomí ve společnosti o cílech a výsledcích programu a zhodnocení image EU v očích projektových partnerů a veřejného mínění.
3. Analýza a zhodnocení stupně povědomí o Komunikační plán mezi projektovými partnery a respektování jeho požadavků při přípravě a realizaci projektů.
4. Analýza a zhodnocení stupně povědomí mezi projektovými partnery a veřejným míněním o kanálech a nástrojích komunikace (přímé a nepřímé) využitých při realizace Plánu komunikace.

Realizace výše uvedených cílů výzkumu tvoří základ doporučení pro zlepšení úspěšnosti nástrojů komunikace v novém programovém období.

Společnost PROCES realizovala průzkum na slovenské straně programového území kombinací metod CATI/CAWI/CASI (mezi příjemci dotace), PAPI (mezi veřejností), hloubkové rozhovory (s osobami z institucí, které jsou zapojené do implementační struktury Programu), focus groups (s příjemci dotace). Dále byla provedena desk research programové dokumentace, analýza případových studií a byl realizován expertní panel k výsledkům průzkumů na slovenské i polské straně území.

• úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí,
• vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu.

Mezi úkoly projektového týmu společnosti PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. patřilo:

• Navrhnout metody pro zjišťování obou ukazatelů zohledňující předpoklady pro realizaci přeshraniční spolupráce, hodnocení přeshraniční spolupráce z hlediska kvantity (intenzity) a kvality (dlouhodobosti a výsledků), důvody vzájemného setkávání, vnímání obyvatel druhého státu, vnímání intenzity překážek přeshraniční spolupráce
• Provedení dotazníkového šetření mezi čtyřmi cílovými skupinami (organizace a instituce samosprávy a státní správy, nestátní neziskové organizace, obyvatelé příhraničí a návštěvníci příhraničí). Celkem byl proveden dotazníkový průzkum s návratností 4 856 vyplněných dotazníků.
• V průběhu plnění díla byla projektovým týmem předložena vstupní zpráva (metodika použitá v průběhu plnění projektu, návrh dotazníků a okruh respondentů, harmonogram) a závěrečná zpráva (vlastní závěry šetření a stanovení výchozích a cílových hodnot ukazatelů). Závěrečná zpráva dále obsahovala popis významu a závěry expertního panelu, který zhotovitel uspořádal po provedení dotazníkového šetření za účelem kvantifikace výchozích a cílových hodnot ukazatelů výsledku.

Cílem veřejné zakázky je vytvoření mezinárodní srovnávací studie, realizace (po stránce odborné i organizační) 2 odborných tematicky zaměřených workshopů a zajištění povinné publicity projektu, to vše v rámci projektu Mapy budoucnosti – moderní nástroj ke zvýšení efektivity a kvality výkonu veřejné správy v oblasti prevence kriminality založený na analýze a predikci kriminality (dále jen „projekt“), podporovaného ESF OP LZZ (reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00041).

Předmět plnění veřejné zakázky je určen především pro Ministerstvo vnitra (a jeho zaměstnance), Policii ČR (a její příslušníky a zaměstnance), obce a orgány obce, zejména obecní policie (a jejich zaměstnance a strážníky) a politiky a volené zástupce obcí, jako cílové skupiny projektu.

Studie bude vycházet jednak z již realizovaných aktivit v této oblasti a dále z odborné literatury a popíše situaci v zemích (v rámci nich často až na úroveň konkrétních měst), které již mají s přístupy a nástroji v oblasti mapování, analýz a predikce kriminality praktické zkušenosti. Zejména půjde o země Evropské unie a Spojené státy americké, případně další a dále pak o aktivity realizované v této oblasti v České republice. Studie se při popisu již realizovaných zkušeností zaměří na to, jaké jsou podmínky (legislativní, organizační, technické, odborné, příp. další) pro zavedení a využívání zmiňovaných přístupů a nástrojů, s jakými náklady jsou tyto spojeny a jaké mají přínosy. Popíše rovněž, zda jsou v zahraničí (či v České republice) vytvářené mapy kriminality (a analýzy a predikce z nich vycházející) zveřejňovány a jaké zkušenosti (pozitivní i negativní) jsou s tím spojeny.

Studie přinese doporučení, jak na základě takových zahraničních (příp. i českých) zkušeností a znalostí a s promítnutím poznatků z domácích workshopů, realizovaných v rámci projektu, co nejefektivněji aplikovat uvedené přístupy a nástroje v prostředí České republiky.

Největší část komparace je věnována osobní důchodové dani jako dani s největším potenciálem pro efektivní zacílení na rodiny s dětmi/osamělé rodiče a největší šíří využívaných instrumentů pro jejich podporu. Vzhledem k tomuto zaměření jsou cílovou skupinou osob zaměstnanci žijící v páru s dětmi nebo domácnosti s dětmi a jedním rodičem (osamělí rodiče) na různých příjmových úrovních. V rámci osobní důchodové daně je řešen rovněž svými vlastnostmi blízký příspěvek na sociální zabezpečení (SSC). Kromě osobní důchodové daně byly hledány další zvýhodnění rodin v rámci nepřímých a majetkových daní. Dalším komparovaným aspektem je objem univerzálních finančních hotovostních dávek pro rodiny s dětmi, komparace tak byla provedena v souladu se sociálními politikami jednotlivých států a proporčnímu vztahu mezi daňovým a dávkovým systémem. Kromě ČR byla zkoumána daňová schémata v těchto zemích: USA, Kanada, Japonsko, Švédsko, Dánsko, Francie, Německo, Rakousko, Velká Británie, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Polsko a Slovensko.

Analýza státní podpory aplikovaného zdravotnického výzkumu a vývoje zahrnovala tyto dílčí činnosti:

1. Desk research legislativy a strategických, koncepčních a jiných dokumentů týkajících se zdravotnického výzkumu na úrovni České republiky a Evropské unie. Vymezení pojmů a terminologie z oblasti výzkumu, vývoje a zdravotnictví včetně stanovení jejich vzájemné hierarchie.
2. Analýza systému podpory výzkumu a vývoje v EU a podpory aplikovaného zdravotnického výzkumu ve vybraných evropských zemích – Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Holandsko, Norsko, Finsko.
3. Detailní a komplexní analýza programů a projektů aplikovaného zdravotnického výzkumu v ČR.
   1. Systém podpory výzkumu a vývoje v ČR, návaznost na národní a evropské strategické dokumenty v oblasti zdraví obyvatel. Zákonné možnosti a formy podpory aplikovaného zdravotnického výzkumu – předobchodní zadávání veřejných zakázek, možnosti a formy podpory preklinického/klinického testování v medicíně a vývoji léčiv.
   2. Analýza programů k podpoře vědy a výzkumu ve zdravotnictví.
   3. Analýza podpořených projektů za využití Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací IS VaVaI.
   4. Analýza uskupení majících vztah k biomedicínskému/zdravotnickému výzkumu.
4. Identifikace trendů v oblasti zdravotnického výzkumu v České republice
   a v zahraničí včetně jejich srovnání.
5. SWOT analýza a definování návrhů a doporučení na podporu výzkumu ve zdravotnictví v oblastech: Systém podpory; Výsledky a výstupy; Příjemci podpory; Možnosti spolupráce ve VaV, Zapojení ČR do EU programů a iniciativ, Ostatní oblasti.
6. Provedení sociologického průzkumu prostřednictvím kombinace kvantitativní a kvalitativní výzkumné strategie, obsahující:
   1. expertní polostrukturované rozhovory s žadateli a příjemci o státní podporu aplikovaného zdravotnického výzkumu a uživateli výsledků zdravotnického výzkumu a vývoje (nemocnice a lékaři, výzkumné organizace, vysoké školy, podniky působící v oblasti zdravotnictví);
   2. expertní polostrukturované rozhovory se zástupci výzkumných agentur
      a organizací v 7 vybraných zemí EU (Slovensko, Německo, Polsko, Rakousko, Norsko, Holandsko, Finsko);
   3. hloubkové rozhovory s dalšími experty v oblasti zdravotnictví;