Metodický základ projektu tvoří detailní územní analýza českého příhraničí a navazujících území sousedních států. Metodika kombinuje harmonizovaná data na úrovni obcí nebo srovnatelných územních jednotek, GIS analýzy, prostorové modelování, hodnocení dostupnosti služeb a center, analýzu socioekonomických podmínek a zapojení klíčových aktérů. Součástí je také modelování funkčních vazeb. Projekt vymezí a typologicky popíše přeshraniční funkční oblasti, tedy území s významnými každodenními nebo rozvojovými vazbami přes státní hranici. Zvláštní pozornost bude věnována rozdílům mezi jednotlivými úseky českého pohraničí.

Součástí projektu bude také návrh monitorovacího systému pro dlouhodobé sledování vývoje přeshraničních vazeb a spolupráce. Výstupem budou analytické, mapové a datové podklady, profily vybraných přeshraničních funkčních oblastí a doporučení pro veřejné politiky, zejména pro přípravu Strategie regionálního rozvoje ČR 2028+ a budoucí nastavení podpory přeshraniční spolupráce.

Hlavní část projektu spočívá v detailní analýze životních podmínek, dostupnosti služeb a přeshraničních vazeb na úrovni obcí (LAU). Na základě kombinace statistických dat, prostorových analýz a zapojení klíčových aktérů budou identifikovány oblasti s nejvyšším potenciálem pro přeshraniční spolupráci. Důležitou součástí je také práce s omezeními dat a hledání inovativních přístupů k jejich překonání.

Projekt následně vymezí a detailně popíše přeshraniční funkční oblasti (CBFA), které představují území s intenzivními vazbami například v oblasti trhu práce, dopravy, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. Tyto oblasti budou analyzovány z hlediska jejich struktury, fungování i institucionální připravenosti na hlubší spolupráci.

Výstupem projektu budou konkrétní doporučení pro tvorbu politik po roce 2027, včetně návrhů vhodných forem spolupráce, řízení a financování. Projekt tak poskytne praktický podklad pro nastavení budoucích programů přeshraniční spolupráce.

Projekt je řešen v rámci programu Technologické agentury České republiky v názvem Prostředí pro život (číslo projektu: SS07010095).

Hlavním cílem výzkumu je nastavení dosud nerealizovaného systematického přístupu a vytvoření komplexního nástroje pro trvale udržitelné řešení otázky potravinových odpadů samospráv obcí České republiky a jejich svazků. Hlavního cíle bude dosaženo prostřednictvím dílčích cílů, kterými jsou realizace inovativních postupů pro kvantitativní a kvalitativní stanovení produkce potravinových odpadů, výběr optimálních způsobů nakládání s nimi v rámci obce nebo regionu, nastavení prevenčních opatření pro předcházení vzniku potravinových odpadů a způsobů hodnocení jejich účinnosti, včetně stanovení ekonomických dopadů zvolených prevenčních opatření a způsobů nakládání.

Více o informací o projektu naleznete na stránkách https://heis.vuv.cz/projekty/napo.

Společnost PROCES řeší projektu ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G.M., v.v.i. a Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA).

Evaluace pro Ministerstvo pro místní rozvoj se skládá ze 2 evaluačních úkolů:

1. Ex-post hodnocení projektů pro období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit, nakolik byly vybrané podpořené projekty úspěšné a na konkrétních případech tak identifikovat praktický přinos programu.

2. Ex-post hodnocení programu v období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit účinnost programu jako celku a zhodnotit jeho příspěvek k celounijním prioritám období 2014 – 2020.

Hodnocení bylo provedeno prostřednictvím evaluačních otázek, které byly stanoveny Ministerstvem pro místní rozvoj, jakožto zadavatelem evaluace a Řídícím orgánem programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.

Realizováno v rámci programu

Cílem výzkumného projektu (pod projektovým číslem TITBMMR103) je nastavení indikátorové soustavy pro evaluaci vize a cílů Koncepce rozvoje venkova (KRV), kvantifikace výchozích hodnot indikátorů a vyhodnocení image venkova. Projekt je první fázi evaluace KRV. Po obsahové stránce lze v projektu rozlišit dvě základní roviny: První rovinou je vyhodnocení dosahování časti vize zaměřené na  zlepšení podmínek života na venkově. Vyhodnocení stavu těchto podmínek bude probíhat na bázi indikátorové soustavy. Druhou rovinou je vyhodnocování části vize  zaměřené na zlepšení image venkova. Současný image venkova bude vyhodnocen prostřednictvím výzkumných metod vycházejících ze sociálně konstruktivistického pojetí regionů (venkov bude v tomto případě chápán jako typologický region). Pro vyhodnocení bude využit sběr vlastních primárních dat a jejich analýzu prostřednictvím kvalitativních a kvantitativních sociologických technik a také obsahovou analýzu diskurzu,  jejíž cílem bude hodnotit vztah mezi užíváním jazyka (diskurzem) a sociální realitou.

Vlivem dlouhodobé návštěvnosti šumavského regionu došlo k vygenerování silných pólů, které tvoří intenzivně využívané turistické (a rekreační) ikony nacházející se zejména v centrální části Národního parku Šumava. V těchto částech může docházet k překročení limitů kapacit tamější infrastruktury, což může vést k negativnímu dopadu na přírodu i samotné návštěvníky. V oblastech mimo centrální část Šumavy se nacházejí rozlehlé oblasti s atraktivní přírodou a vylidňujícími vesnicemi, kde není zdaleka využit potenciál cestovního ruchu a kam je vhodné rozšířit návštěvnost území, aby se odlehčila exponovaná místa.

V rámci analytické části studie bylo provedeno zmapování a popisu území dle zón z pohledu cestovního ruchu a ochrany přírody (turistická atraktivita, citlivost přírody, turistická zátěž na přírodu, turistická vybavenost). V návrhové části byly formulovány hodnoty, vize, cíle a opatření pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.

Cílem bylo vypracování obecného metodického doporučení pro veřejnou správu ČR na základě analýzy propojení strategických dokumentů s finančními zdroji. Obecné metodické doporučení bylo vydáno MMR v rámci jeho kompetence v oblasti rozvoje strategické práce ve veřejné správě. Při analýze byl kladen důraz jak na způsob kalkulace nákladů, tak na konkrétní zajištění finančních zdrojů. Analýza poskytne informace z oblasti strategického plánování od identifikace zdrojů nefinančního charakteru, přes způsoby odhadů finančních nákladů, sestavení rozpočtu implementace strategie, určení zdrojů financování až po způsob jejich zajištění. Celkem bylo v rámci zakázky analyzováno 30 strategických/koncepčních dokumentů, včetně zpracování příkladů dobré praxe.