REFERENCE
Analýza institucionalizace a posílení motivace metropolitní spolupráce v pražsko-středočeském prostoru (TITSMV217)
Výzkum je řešen v rámci Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 (dále jen „BETA2“) Technologické agentury ČR (TA ČR) jako výzkumná potřeba Ministerstva vnitra ČR.
Pražská metropolitní oblast (PMO) má v rámci Česka unikátní postavení nejenom díky rozloze a počtu obyvatel, ale především díky koncentraci ekonomických aktivit, roli Prahy jako centra politické správy státu, střediska výzkumu, zdroje inovací a národního dopravního a komunikačního hubu. V území dochází k různým formám integrace zpravidla na sektorovém základě. Některé prvky spolupráce (integrovaná doprava) zasahují až za hranice současné PMO a Pražsko-středočeské aglomerace a fakticky překračuje hranice Středočeského kraje. V tomto území, s ohledem na způsob vymezení, žije mezi 2 miliony obyvatel. Cílem analýzy je získat argumenty a analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v pražsko-středočeském prostoru, resp. v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů.
Ex-post evaluace programu Interreg V-A Česká republika – Polsko
Evaluace 
pro Ministerstvo pro místní rozvoj se skládá ze 2 evaluačních úkolů:
1. Ex-post hodnocení projektů pro období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit, nakolik byly vybrané podpořené projekty úspěšné a na konkrétních případech tak identifikovat praktický přinos programu.
2. Ex-post hodnocení programu v období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit účinnost programu jako celku a zhodnotit jeho příspěvek k celounijním prioritám období 2014 – 2020.
Hodnocení bylo provedeno prostřednictvím evaluačních otázek, které byly stanoveny Ministerstvem pro místní rozvoj, jakožto zadavatelem evaluace a Řídícím orgánem programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.
Strategický plán rozvoje města Slaný, vč ekonomické strategické analýzy
V rámci projektu „Strategický plán rozvoje města Slaný, vč. ekonomické strategické analýzy“ byl vytvořen komplexní strategický dokument ve dvou etapách. První etapa zahrnovala přípravu detailního harmonogramu, studium výchozích dokumentů, tvorbu komunikační strategie, evaluaci stávajícího strategického plánu, a provedení reprezentativního průzkumu obyvatel a podnikatelských subjektů. Dále byla provedena analýza širšího území, socio-demografická a socioekonomická analýza, včetně analýzy fyzického prostoru a řízení města. Proběhl kulatý stůl s občany, SWOT analýza a jednání pracovních a řídicích skupin. Ve druhé etapě byla navržena opatření ke specifickým cílům, vytvořen zásobník projektů, projednány návrhy s občany a dokončen strategický plán pro jednání zastupitelstva. Ekonomická strategická analýza zahrnovala analýzu vybavenosti a potřeb města, vyhodnocení změn příjmů rozpočtu ve vztahu ke změnám počtu obyvatel a analýzu potřebnosti investic.
Zmapování činností a na ně navázaných personálních kapacit v rámci podpory MŠ, ZŠ A SŠ na úrovni jednotlivých krajů
Cílem projektu je zmapování dostupnosti, typů činností a alokovaných kapacit v rámci aktivit krajů ČR vč. hl. m. Prahy (dále jen krajů) (v přenesené a samostatné působnosti, ale také v oblastech, které jim neukládá zákon a vyhlášky, tj. v ostatních oblastech podpory škol), krajských vzdělávacích center, pedagogických či dalších fakult, České školní inspekce, Národního pedagogického institutu ČR či dalších aktérů při podpoře mateřských, základních a středních škol na úrovni kraje. Komparativní studie mezi kraji popisuje, jaký typ podpory a poradenství poskytují jednotlivé kraje a další relevantní subjekty s cílem zmapování co největšího množství poskytovaných služeb a podpory o jejíž dostupnosti jsou ředitelé a učitelé škol informování. Výzkum rovněž ověřuje, jakým způsobem činnosti krajů podporují či mohou podporovat cíle vzdělávací politiky České republiky (S2030+, DZ ČR 2019-2023, DZ ČR 2023-2027 atd.). Dílčími cíli jsou: 1. Získat data, která budou využitelná MŠMT při přípravě analytické části Dlouhodobého záměru ČR 2023-2027 (DZ ČR) a krajům v jejich Dlouhodobých záměrech (DZ krajů) v podpoře MŠ, ZŠ a SŠ (např. využití pro cílení opatření DZ ČR). 2. Získat poznatky využitelné pro podpůrné aktivity středního článku podpory na území krajů a aktivit připravovaného projektu IPs Kurikulum na úrovni krajů. 3. Vyhodnotit obsah vybraných výkonových výkazů MŠMT v této oblasti a získat doporučení, jak revidovat jejich obsah.
Výzkum stanovení ukazatelů rozvoje venkova a analýza jeho image jako součást vyhodnocování naplňování Koncepce rozvoje venkova
Realizováno v rámci programu Beta2 Technologické agentury ČR. Konečným uživatelem výsledků projektu je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Cílem výzkumného projektu (pod projektovým číslem TITBMMR103) je nastavení indikátorové soustavy pro evaluaci vize a cílů Koncepce rozvoje venkova (KRV), kvantifikace výchozích hodnot indikátorů a vyhodnocení image venkova. Projekt je první fázi evaluace KRV. Po obsahové stránce lze v projektu rozlišit dvě základní roviny: První rovinou je vyhodnocení dosahování časti vize zaměřené na zlepšení podmínek života na venkově. Vyhodnocení stavu těchto podmínek bude probíhat na bázi indikátorové soustavy. Druhou rovinou je vyhodnocování části vize zaměřené na zlepšení image venkova. Současný image venkova bude vyhodnocen prostřednictvím výzkumných metod vycházejících ze sociálně konstruktivistického pojetí regionů (venkov bude v tomto případě chápán jako typologický region). Pro vyhodnocení bude využit sběr vlastních primárních dat a jejich analýzu prostřednictvím kvalitativních a kvantitativních sociologických technik a také obsahovou analýzu diskurzu, jejíž cílem bude hodnotit vztah mezi užíváním jazyka (diskurzem) a sociální realitou.
Studie usměrnění cestovního ruchu v regionu Šumavy
Cílem studie byl návrh managementových opatření vedoucí k vytvoření podmínek pro přesun těžiště turistické zátěže v regionu Šumavy do méně zatížených území s dostatečným potenciálem pro cestovní ruch, která umožňují rozvoj turistické infrastruktury.
Vlivem dlouhodobé návštěvnosti šumavského regionu došlo k vygenerování silných pólů, které tvoří intenzivně využívané turistické (a rekreační) ikony nacházející se zejména v centrální části Národního parku Šumava. V těchto částech může docházet k překročení limitů kapacit tamější infrastruktury, což může vést k negativnímu dopadu na přírodu i samotné návštěvníky. V oblastech mimo centrální část Šumavy se nacházejí rozlehlé oblasti s atraktivní přírodou a vylidňujícími vesnicemi, kde není zdaleka využit potenciál cestovního ruchu a kam je vhodné rozšířit návštěvnost území, aby se odlehčila exponovaná místa.
V rámci analytické části studie bylo provedeno zmapování a popisu území dle zón z pohledu cestovního ruchu a ochrany přírody (turistická atraktivita, citlivost přírody, turistická zátěž na přírodu, turistická vybavenost). V návrhové části byly formulovány hodnoty, vize, cíle a opatření pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.
Územní studie – Vyhodnocení území ostravské aglomerace z hlediska rizika přehřívání
Cílem územní studie je vyhodnocení území zejména užšího jádra Ostravské aglomerace, z hlediska rizika přehřívání a vzniku tepelných ostrovů a návrh opatření, jak toto přehřívání omezit a získat tak příznivější prostředí pro život obyvatel.
Společně se změnou klimatu se očekává nárůst průměrné roční teploty o cca 2,5 °C a výrazně vyšší počet letních a tropických dní, tudíž na hustě urbanizovaném území Ostravské aglomerace, zejména v jejím užším jádru, lze očekávat přehřívání povrchů a zhoršení kvality prostředí, resp. pohody bydlení jejich obyvatel. Změna klimatu bude ovlivňovat kvalitu a zdravotní stav obyvatel života zvláště ve městech. Ke zvýšeným teplotám (a vlnám veder) jsou nejcitlivější především senioři, lidé chronicky nemocní a malé děti. Nárůst teplot má však dopad i na další sektory lidské činnosti (pracovní prostředí, výroba, cestovní ruch atd). Úkolem územní studie bude lokalizovat riziková území a navrhnout vhodná adaptační opatření, která by nadměrnému přehřívání zamezila a zlepšila by tak klima v sídlech. Přidanou hodnotou územní studie bude její využitelnost při navrhování zastavitelných ploch v územně plánovací dokumentaci, příp. stanovení podmínek pro jejich využití, a to tak, aby se negativním důsledkům klimatické změny pokud možno předcházelo. Dostupné na:
Externí posouzení systému zajištění kvality na Akademii múzických umění v Praze
Předmětem zakázky je provedení externího hodnocení systému zajištění kvality na Akademii múzických uměni v Praze, a to v oblastech akreditačního procesu a vnitřního hodnocení vzdělávací činnosti. Při realizaci hodnocení je přihlíženo ke specifikům hodnocené instituce (velikost a charakter školy; počet studentů, pedagogů a zaměstnanců, činnost jednotlivých fakult, míra centralizace a decentralizace).
Koncepce kultury města Havířova 2022-2030
Předmětem plnění je komplexní zpracování „Koncepce kultury města Havířova 2022-2030“ jako základního rozvojového dokumentu pro oblast kultury stanovujícího podmínky ke zlepšování stávající nabídky pro obyvatele a návštěvníky města. Koncepce obsahuje dlouhodobá řešení, která budou udržitelná i s ohledem na financování z veřejných rozpočtů a jsou založena na principu podpory různorodosti kulturní nabídky v Havířově. V rámci plnění je provedena revize současných dokumentů, sběr aktuálních dat a jejich vyhodnocení, zpracování analytické, návrhové a implementační části. Koncepce je zpracována v souladu s platnými legislativním prostředím a platnými strategickými dokumenty města Havířova a Moravskoslezského kraje.
Metodické doporučení: Propojení strategických dokumentů s finančními zdroji
Cílem bylo vypracování obecného metodického doporučení pro veřejnou správu ČR na základě analýzy propojení strategických dokumentů s finančními zdroji. Obecné metodické doporučení bylo vydáno MMR v rámci jeho kompetence v oblasti rozvoje strategické práce ve veřejné správě. Při analýze byl kladen důraz jak na způsob kalkulace nákladů, tak na konkrétní zajištění finančních zdrojů. Analýza poskytne informace z oblasti strategického plánování od identifikace zdrojů nefinančního charakteru, přes způsoby odhadů finančních nákladů, sestavení rozpočtu implementace strategie, určení zdrojů financování až po způsob jejich zajištění. Celkem bylo v rámci zakázky analyzováno 30 strategických/koncepčních dokumentů, včetně zpracování příkladů dobré praxe.
