REFERENCE
Koncepce rozvoje bydlení města Turnov na období 2024–2034 (v realizaci)
Projekt “Koncepce rozvoje bydlení města Turnov na období 2024 – 2034″ si klade za cíl zavést komplexní přístup k systematickému rozvoji bydlení, zahrnující všechny typy a formy bydlení pro různé cílové skupiny. Hlavním cílem je rozvoj bytového fondu Turnova a podpora dlouhodobých strategických plánů a investic v této oblasti, včetně přípravy nových lokalit a projektů bydlení. V rámci tohoto projektu bude provedena důkladná analýza stávající situace a trendů v oblasti bydlení, což umožní stanovit efektivní opatření pro budoucí rozvoj města.
V průběhu analýzy se zaměříme na shromáždění dat o legislativních a ekonomických podmínkách, infrastrukturních kapacitách a sociálních aspektech spojených s bydlením. Následně, v návrhové fázi, bude na základě získaných poznatků a moderních principů evidence-based policy formulována strategie, která bude v souladu s evropskými standardy a doporučeními. Tato strategie zahrne konkrétní návrhy na zlepšení kvality bydlení, rozvoj nových bytových zón a optimalizaci správy stávajícího bytového fondu, aby byly splněny potřeby všech obyvatel města Turnov.
Aktualizace Strategického plánu spolupráce v příhraniční oblasti Aš – Selb (v realizaci)
V současné době se zesiluje tlak na řízení měst při plánování budoucího vývoje území. Je nutné posílit výkonnost a efektivnost územní veřejné správy, zohlednit ekonomické a sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi městy a okolními obcemi. Cílem je na základě konstruktivního a aktuálního vyhodnocení stávající situace vytvořit reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji území.
Díky vzájemné poloze měst Aš a Selb, které jsou od sebe vzdáleny 8,9 km, je vhodné se zaměřit na rozvoj a zajištění spolupráce mezi těmito městy z důvodu posilování hospodářských, společenských a kulturních vztahů, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu a podnikatelského prostředí vedoucí ke zlepšení kvality života obyvatel těchto měst.
Dokument „Strategický plán spolupráce v příhraniční oblasti Aš – Selb“, jako zásadní strategický rozvojový dokument, slouží k nastavení společné strategie měst dle jejich potřeb, priorit a možností financování. Zároveň poskytuje podklady pro rozhodování veřejné správy měst o realizaci aktivit vedoucích k udržitelnému rozvoji s využitím vnitřního potenciálu území a zejména k zajištění aktivit vedoucích ke spolupráci v příhraniční oblasti. Při tvorbě strategického plánu jsou respektovány stávající strategické dokumenty měst, regionů, krajů, územně plánovací dokumentace a územně analytické podklady.
6. úplná aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) 2024 (v realizaci)
Územně analytické podklady (ÚAP) představují součást územně plánovacích dokumentů, jejichž úkolem je hodnotit aktuální stav a vývojové tendence území. Tyto podklady jsou nezbytné pro široké spektrum činností v oblasti územního plánování a rozvoje. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Aktuálně zpracováváme aktualizaci pro správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Cheb, Poděbrady, Frýdek-Místek a Slaný.
Koncepce bydlení statutárního města Přerov do roku 2035
Nová Koncepce bydlení statutárního města Přerova do roku 2035, si klade za cíl zavést komplexní přístup v systematickém rozvoji jednotlivých oblastí bydlení, to znamená všech typů a forem bydlení pro všechny cílové skupiny občanů, rozvoj bytového fondu Přerova, a přispět k prosazování dlouhodobých strategických plánů a investic v oblasti bydlení vč. přípravy nových lokalit a projektů. Při tvorbě tohoto koncepčního dokumentu jsme uplatnili moderní metody a principy evidence-based policy, aby byl v souladu s evropskými standardy a doporučeními. Dokument obsahuje důkladnou analýzu současné situace a využití relevantních informací ke stanovení optimálních opatření pro budoucí rozvoj měst a zlepšení kvality bydlení.
Analýza institucionalizace a posílení motivace metropolitní spolupráce v pražsko-středočeském prostoru (TITSMV217) (v realizaci)
Projekt je řešen v rámci programu Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 (dále jen „BETA2“) Technologické agentury ČR (TA ČR) jako výzkumná potřeba Ministerstva vnitra ČR.
Pražská metropolitní oblast (PMO) má v rámci Česka unikátní postavení nejenom díky rozloze a počtu obyvatel, ale především díky koncentraci ekonomických aktivit, roli Prahy jako centra politické správy státu, střediska výzkumu, zdroje inovací a národního dopravního a komunikačního hubu. V území dochází k různým formám integrace zpravidla na sektorovém základě. Některé prvky spolupráce (integrovaná doprava) zasahují až za hranice současné PMO a Pražsko-středočeské aglomerace a fakticky překračuje hranice Středočeského kraje. V tomto území, s ohledem na způsob vymezení, žije mezi 2 až 3 miliony obyvatel.
Cílem analýzy je získat argumenty a analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v pražsko-středočeském prostoru, resp. v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů.
Ex-post evaluace programu Interreg V-A Česká republika – Polsko
Evaluace 
pro Ministerstvo pro místní rozvoj se skládá ze 2 evaluačních úkolů:
1. Ex-post hodnocení projektů pro období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit, nakolik byly vybrané podpořené projekty úspěšné a na konkrétních případech tak identifikovat praktický přinos programu.
2. Ex-post hodnocení programu v období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit účinnost programu jako celku a zhodnotit jeho příspěvek k celounijním prioritám období 2014 – 2020.
Hodnocení bylo provedeno prostřednictvím evaluačních otázek, které byly stanoveny Ministerstvem pro místní rozvoj, jakožto zadavatelem evaluace a Řídícím orgánem programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.
Zmapování činností a na ně navázaných personálních kapacit v rámci podpory MŠ, ZŠ A SŠ na úrovni jednotlivých krajů
Cílem projektu je zmapování dostupnosti, typů činností a alokovaných kapacit v rámci aktivit krajů ČR vč. hl. m. Prahy (dále jen krajů) (v přenesené a samostatné působnosti, ale také v oblastech, které jim neukládá zákon a vyhlášky, tj. v ostatních oblastech podpory škol), krajských vzdělávacích center, pedagogických či dalších fakult, České školní inspekce, Národního pedagogického institutu ČR či dalších aktérů při podpoře mateřských, základních a středních škol na úrovni kraje. Komparativní studie mezi kraji popisuje, jaký typ podpory a poradenství poskytují jednotlivé kraje a další relevantní subjekty s cílem zmapování co největšího množství poskytovaných služeb a podpory o jejíž dostupnosti jsou ředitelé a učitelé škol informování. Výzkum rovněž ověřuje, jakým způsobem činnosti krajů podporují či mohou podporovat cíle vzdělávací politiky České republiky (S2030+, DZ ČR 2019-2023, DZ ČR 2023-2027 atd.). Dílčími cíli jsou: 1. Získat data, která budou využitelná MŠMT při přípravě analytické části Dlouhodobého záměru ČR 2023-2027 (DZ ČR) a krajům v jejich Dlouhodobých záměrech (DZ krajů) v podpoře MŠ, ZŠ a SŠ (např. využití pro cílení opatření DZ ČR). 2. Získat poznatky využitelné pro podpůrné aktivity středního článku podpory na území krajů a aktivit připravovaného projektu IPs Kurikulum na úrovni krajů. 3. Vyhodnotit obsah vybraných výkonových výkazů MŠMT v této oblasti a získat doporučení, jak revidovat jejich obsah.
Výzkum stanovení ukazatelů rozvoje venkova a analýza jeho image jako součást vyhodnocování naplňování Koncepce rozvoje venkova
Realizováno v rámci programu Beta2 Technologické agentury ČR. Konečným uživatelem výsledků projektu je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Cílem výzkumného projektu (pod projektovým číslem TITBMMR103) je nastavení indikátorové soustavy pro evaluaci vize a cílů Koncepce rozvoje venkova (KRV), kvantifikace výchozích hodnot indikátorů a vyhodnocení image venkova. Projekt je první fázi evaluace KRV. Po obsahové stránce lze v projektu rozlišit dvě základní roviny: První rovinou je vyhodnocení dosahování časti vize zaměřené na zlepšení podmínek života na venkově. Vyhodnocení stavu těchto podmínek bude probíhat na bázi indikátorové soustavy. Druhou rovinou je vyhodnocování části vize zaměřené na zlepšení image venkova. Současný image venkova bude vyhodnocen prostřednictvím výzkumných metod vycházejících ze sociálně konstruktivistického pojetí regionů (venkov bude v tomto případě chápán jako typologický region). Pro vyhodnocení bude využit sběr vlastních primárních dat a jejich analýzu prostřednictvím kvalitativních a kvantitativních sociologických technik a také obsahovou analýzu diskurzu, jejíž cílem bude hodnotit vztah mezi užíváním jazyka (diskurzem) a sociální realitou.
Studie usměrnění cestovního ruchu v regionu Šumavy
Cílem studie byl návrh managementových opatření vedoucí k vytvoření podmínek pro přesun těžiště turistické zátěže v regionu Šumavy do méně zatížených území s dostatečným potenciálem pro cestovní ruch, která umožňují rozvoj turistické infrastruktury.
Vlivem dlouhodobé návštěvnosti šumavského regionu došlo k vygenerování silných pólů, které tvoří intenzivně využívané turistické (a rekreační) ikony nacházející se zejména v centrální části Národního parku Šumava. V těchto částech může docházet k překročení limitů kapacit tamější infrastruktury, což může vést k negativnímu dopadu na přírodu i samotné návštěvníky. V oblastech mimo centrální část Šumavy se nacházejí rozlehlé oblasti s atraktivní přírodou a vylidňujícími vesnicemi, kde není zdaleka využit potenciál cestovního ruchu a kam je vhodné rozšířit návštěvnost území, aby se odlehčila exponovaná místa.
V rámci analytické části studie bylo provedeno zmapování a popisu území dle zón z pohledu cestovního ruchu a ochrany přírody (turistická atraktivita, citlivost přírody, turistická zátěž na přírodu, turistická vybavenost). V návrhové části byly formulovány hodnoty, vize, cíle a opatření pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.
Územní studie – Vyhodnocení území ostravské aglomerace z hlediska rizika přehřívání
Cílem územní studie je vyhodnocení území zejména užšího jádra Ostravské aglomerace, z hlediska rizika přehřívání a vzniku tepelných ostrovů a návrh opatření, jak toto přehřívání omezit a získat tak příznivější prostředí pro život obyvatel.
Společně se změnou klimatu se očekává nárůst průměrné roční teploty o cca 2,5 °C a výrazně vyšší počet letních a tropických dní, tudíž na hustě urbanizovaném území Ostravské aglomerace, zejména v jejím užším jádru, lze očekávat přehřívání povrchů a zhoršení kvality prostředí, resp. pohody bydlení jejich obyvatel. Změna klimatu bude ovlivňovat kvalitu a zdravotní stav obyvatel života zvláště ve městech. Ke zvýšeným teplotám (a vlnám veder) jsou nejcitlivější především senioři, lidé chronicky nemocní a malé děti. Nárůst teplot má však dopad i na další sektory lidské činnosti (pracovní prostředí, výroba, cestovní ruch atd). Úkolem územní studie bude lokalizovat riziková území a navrhnout vhodná adaptační opatření, která by nadměrnému přehřívání zamezila a zlepšila by tak klima v sídlech. Přidanou hodnotou územní studie bude její využitelnost při navrhování zastavitelných ploch v územně plánovací dokumentaci, příp. stanovení podmínek pro jejich využití, a to tak, aby se negativním důsledkům klimatické změny pokud možno předcházelo. Dostupné na:
