EKONOMICKÉ ANALÝZY A INVESTICE
Efektivní a udržitelné nakládání s potravinovými odpady v obcích (v realizaci)
Projekt je řešen v rámci programu Technologické agentury České republiky v názvem Prostředí pro život (číslo projektu: SS07010095).
Hlavním cílem výzkumu je nastavení dosud nerealizovaného systematického přístupu a vytvoření komplexního nástroje pro trvale udržitelné řešení otázky potravinových odpadů samospráv obcí České republiky a jejich svazků. Hlavního cíle bude dosaženo prostřednictvím dílčích cílů, kterými jsou realizace inovativních postupů pro kvantitativní a kvalitativní stanovení produkce potravinových odpadů, výběr optimálních způsobů nakládání s nimi v rámci obce nebo regionu, nastavení prevenčních opatření pro předcházení vzniku potravinových odpadů a způsobů hodnocení jejich účinnosti, včetně stanovení ekonomických dopadů zvolených prevenčních opatření a způsobů nakládání.
Více o informací o projektu naleznete na stránkách https://heis.vuv.cz/projekty/napo.
Společnost PROCES řeší projektu ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G.M., v.v.i. a Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA).
Analýza institucionalizace a posílení motivace metropolitní spolupráce v pražsko-středočeském prostoru (TITSMV217)
Výzkum je řešen v rámci Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 (dále jen „BETA2“) Technologické agentury ČR (TA ČR) jako výzkumná potřeba Ministerstva vnitra ČR.
Pražská metropolitní oblast (PMO) má v rámci Česka unikátní postavení nejenom díky rozloze a počtu obyvatel, ale především díky koncentraci ekonomických aktivit, roli Prahy jako centra politické správy státu, střediska výzkumu, zdroje inovací a národního dopravního a komunikačního hubu. V území dochází k různým formám integrace zpravidla na sektorovém základě. Některé prvky spolupráce (integrovaná doprava) zasahují až za hranice současné PMO a Pražsko-středočeské aglomerace a fakticky překračuje hranice Středočeského kraje. V tomto území, s ohledem na způsob vymezení, žije mezi 2 miliony obyvatel. Cílem analýzy je získat argumenty a analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v pražsko-středočeském prostoru, resp. v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů.
Integrovaná územní strategie Zlínské aglomerace pro období 2021-2027
Integrovaná územní strategie Zlínské aglomerace pro období 2021-2027 je zpracována pro definované území Zlínské aglomerace a představuje zásadní dokument pro realizaci ITI. Pomocí ITI mohou jednotliví aktéři na území aglomerace realizovat klíčové projekty, které povedou k jejímu rozvoji. Důležité jsou synergické efekty vzájemně provázaných projektů, které umožňují slučovat finanční zdroje z několika prioritních os jednoho nebo více operačních programů.
Strategie obsahuje:
Analytickou část – popisuje současný stav rozvoje Zlínské aglomerace a dále tento stav analyzuje z mnoha hledisek. Je členěna na socioekonomickou analýzu, SWOT analýzu, analýzu problémů, rozvojových potřeb a potenciálu území a na analýzu stakeholderů.
Strategickou část – obsahuje vizi rozvoje území po realizaci nastavených opatření, které vychází z potřeb identifikovaných v analytické části. Zahrnuje strategický rámec, vizi strategie, prioritní oblasti a strategické cíle, vazbu na strategické dokumenty, integrovanost opatření a také zapojení partnerů.
Implementační část – popis řízení strategie včetně řídicí a realizační struktury a popis monitoringu a evaluace strategie.
Kompletní strategii naleznete zde.
Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti pro období 2021–2027
Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti pro období 2021–2027 je zpracována pro celé území Pražské metropolitní oblasti definované na základě vymezení MMR, které zahrnuje hlavní město Prahu a dalších 490 základních územně samosprávních celků (označovaných dohromady jako zázemí Prahy), které leží ve Středočeském kraji. Pražská metropolitní oblast se rozkládá na 4 627 km2 a žije v ní 2 151 569 obyvatel (k 1. 1. 2020). PMO je ovlivněna rozvojovou dynamikou hlavního města při spolupůsobení vedlejších center. Jedná se o nejsilnější koncentraci obyvatelstva v ČR, jakožto i soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části i mezinárodní význam.
Strategie obsahuje:
Analytickou část – obsahuje stručný popis území, socioekonomickou analýzu, analýzu problémů, rozvojových potřeb a potenciálu území, SWOT analýzu a analýzu stakeholderů.
Strategickou část – popisuje možné a žádoucí zásahy, které by se měly v Pražské metropolitní oblasti realizovat. Výchozím výstupem pro tvorbu strategické části je analýza problémů a potřeb. Strategická část stojí na vizi rozvoje Pražské metropolitní oblasti , která je rozpracována do čtyř prioritních oblastí: 1. Doprava, životní prostředí, 3. Vzdělávání a sociálně-zdravotní oblast, 4. Cestovní ruch, kulturní a přírodní dědictví.
Implementační část – popis řízení včetně řídicí a implementační struktury a popis monitoringu a evaluace strategie.
Kompletní strategii naleznete zde.
Analýza absorpční kapacity operačního programu zaměřeného na konkurenceschopnost pro období 2021 – 2027
Předmětem veřejné zakázky je zpracování „Analýzy absorpční kapacity operačního programu zaměřeného na konkurenceschopnost pro období 2021 – 2027“ (dále jen „OPK“). Cílem veřejné zakázky je zjistit absorpční kapacitu v níže uvedených oblastech, resp. míru připravenosti projektů / projektových záměrů, a předběžný návrh rozdělení finančních alokací pro jednotlivé oblasti podpory (specifické cíle) v rámci OPK s odůvodněním. Výsledky analýzy budou reflektovat skutečnost, že absorpční kapacita nevyplývá pouze z věcného (obsahového) zaměření daného programu a že nejde jen o pouhé zhodnocení míry schopnosti řádně využívat prostředky programu ze strany dotčených subjektů, nýbrž také o zhodnocení míry ochoty zapojit se do čerpání prostředků daného programu ze strany dotčených subjektů za daných podmínek. V analýze se tak bude vycházet ze zkušeností z předchozích období, kdy relevance potřeb mohla být vysoká, ale projekty či celé oblasti aktivit nebyly na čerpání z různých důvodů dostatečně připraveny (důvodů může být hned několik, např. legislativní překážky, administrativní náročnost projektové žádosti, složitost projektů, nízká kapacita příjemců na přípravu, změna technologie aj.). Bude nutné rovněž vzít v úvahu připravenost subjektů na možné změny a omezení vycházející z návrhů evropské legislativy (např. veřejná podpora a nižší míra spolufinancování, omezení podpory dle regionu či velikosti podniku, resp. omezené podmínky podpory velkých podniků, nutnost rychlejší realizace projektů s ohledem na navržené pravidlo N+2 aj.) a také možnosti alternativního financování či celkovou administrativní náročnost. Analýza zhodnotí absorpční kapacitu na straně podnikatelských subjektů (vč. těch vlastněných státem) a organizací pro výzkum a šíření znalostí, a to bez omezení podle klasifikace ekonomických činností CZ NACE.
Analýza rozsahu výkonu veřejné správy v jednotlivých statutárních městech, městských částech a městských obvodech
Cílem Analýzy je komparace rozsahu výkonu veřejné správy ve statutárních městech, ale i v jednotlivých městských částech nebo městských obvodech včetně dalších možných řešení přiblížení samosprávy občanům na území statutárních měst. V současné době je na území ČR 27 statutárních měst, z toho však pouze 8 statutárních měst má statut a je územně členěno na městské obvody nebo městské části. V této části je zpracován rozbor ekonomických a organizačních vztahů mezi statutárním městem a městskými obvody/částmi včetně zhodnocení nákladů na výkon veřejné správy v územně členěných a územně nečleněných statutárních městech. Dále je v Analýze zhodnocena platná právní úprava v oblasti statutárních měst, ze které vyplývá, že městské části/obvody nemají svou právní subjektivitu s výjimkou hl. m. Prahy, které se řídí specifickým zákonem.
Analýza se zabývá i tématem současného výkonu veřejné správy v aglomeracích velkých měst, a to Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, která mají více než 150 tis. obyvatel, jelikož v území se při aplikaci zákona č. 314/2002 Sb., zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vyskytly specifické přístupy řešení.
V Analýze je provedena komparace postavení statutárních měst v zahraničí, konkrétně byly vybrány státy, které aplikují smíšený model veřejné správy, a to Rakousko, Německo (Bavorsko), Polsko a Slovensko.
Dále je vytvořen ve 4 variantách návrh řešení problematiky statutárních měst, např. nastavení povinných kritérií pro vznik nového statutárního města, a také návrh variant řešení problematiky aglomeračních ORP, zde je však nutné zdůraznit, že Praha a její aglomerační oblast se od ostatních velkých měst s jejich aglomeracemi odlišuje tím, že jakékoliv územní změny přesahují krajské hranice, a to mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem, proto situaci v Praze nelze řešit obdobnými způsoby jako v Brně, Ostravě nebo Plzni vzhledem k tomu, že její zázemí je součástí jiného kraje. K vytvořeným návrhům je zpracována analýza ekonomických i společenských nákladů, přínosů a dopadů navrhovaných variant.
Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Analýza vybraných prostorových aspektů veřejné správy a zlepšení dostupnosti jejích služeb
Studie je zaměřena na vytvoření návrhů variant zjednodušení, prostorové dostupnosti a větší přehlednosti výkonu státní správy v území vytvořením jednotné, stabilní, skladebné správní sítě, která by reagovala na požadavky a potřeby v území, a to jak občanů, tak i aktérů činných ve veřejné správě.
Na základě kvalitativních i kvantitativních analýz a dotazníkových průzkumů včetně názorů aktérů veřejné správy je zhodnocen vývoj územně správní struktury veřejné správy, která byla vytvořena reformou veřejné správy v letech 1997-2003, a to včetně výhod a nevýhod současného modelu. Lze doporučit setrvání ve spojeném modelu výkonu územní veřejné správy. Spojený model prokázal, že je funkční a riziko systémové podjatosti je v něm zastoupeno v akceptovatelné míře. V případě opuštění spojeného modelu nelze tvrdit, že riziko systémové podjatosti nebude existovat, jelikož se v praxi prokázalo, že existuje i v odděleném modelu. Spojený model vede při maximu výkonů agend přes strukturu krajů a obcí k omezení resortního přístupu, podporuje horizontální vnitřní vazby na lokální úrovni, pomáhá ke komplexnímu přístupu k území a přinesl provozní úspory (budovy, administrativní náklady) k dané prostorové úrovni, kde je veřejná správa poskytována. Spojený model naplnil z hlediska vnější efektivity potřeby občanů řešit agendy v blízkosti svého bydliště.
Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Analýza vnitřního a vnějšího prostředí, rozbor faktorů determinujících poskytování dotací zejména v oblasti hudebního, divadelního, tanečního, filmového, výtvarného umění a literatury
Analýzu vnitřního a vnějšího prostředí, rozbor faktorů determinujících poskytování dotací zejména v oblasti hudebního, divadelního, tanečního, filmového, výtvarného umění a literatury pro Ministerstvo kultury zpracoval v roce 2015 tým odborníků společnosti PROCES. Cílem tohoto výstupu bylo zpracovat Analýzu vnitřního prostředí odvětví živé kultury, tj. zhodnocení současného stavu dotačního systému Ministerstva kultury v oblasti živé kultury, kdy nejprve došlo ke zhodnocení současné situace na Ministerstvu kultury ve struktuře a rozsahu poskytovaných dotací v oblastech živé kultury s důrazem na vyhodnocení souladu s Kulturní politikou a zhodnocení procesu poskytování dotací z hlediska transparentnosti a srozumitelnosti.
