GIS A PROSTOROVÉ ANALÝZY
CROSS-CZ: Nové pohledy na přeshraniční funkční oblasti v České republice
Mezinárodní projekt CROSS-CZ realizujeme ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni. Zaměřuje se na analýzu přeshraničních funkčních oblastí podél hranic ČR. Cílem je lépe porozumět skutečným vazbám mezi příhraničními územími, které nejsou dány pouze administrativními hranicemi, ale každodenními interakcemi obyvatel, dostupností služeb, trhem práce, mobilitou, ekonomickými vztahy a institucionální spoluprací.
Metodický základ projektu tvoří detailní územní analýza českého příhraničí a navazujících území sousedních států. Metodika kombinuje harmonizovaná data na úrovni obcí nebo srovnatelných územních jednotek, GIS analýzy, prostorové modelování, hodnocení dostupnosti služeb a center, analýzu socioekonomických podmínek a zapojení klíčových aktérů. Součástí je také modelování funkčních vazeb. Projekt vymezí a typologicky popíše přeshraniční funkční oblasti, tedy území s významnými každodenními nebo rozvojovými vazbami přes státní hranici. Zvláštní pozornost bude věnována rozdílům mezi jednotlivými úseky českého pohraničí.
Součástí projektu bude také návrh monitorovacího systému pro dlouhodobé sledování vývoje přeshraničních vazeb a spolupráce. Výstupem budou analytické, mapové a datové podklady, profily vybraných přeshraničních funkčních oblastí a doporučení pro veřejné politiky, zejména pro přípravu Strategie regionálního rozvoje ČR 2028+ a budoucí nastavení podpory přeshraniční spolupráce.
Stanovení metodologie vymezení venkovských funkčních území
Cílem výzkumného projektu je vytvoření metody vymezení venkova a jeho klasifikace do regionů na základě metod funkční regionální taxonomie pro účely Koncepce rozvoje venkova (KRV) a dále pak porovnání těchto nově vzniklých funkčních venkovských regionů s platným administrativním členění České republiky a zajištění jejich souladu s platnou národní i evropskou legislativou a s dalšími vybranými metodickými materiály po domluvě s konečným uživatelem. Na základě rešerše dostupných materiálů a s přihlédnutím k inovativním řešením (např. data mobilních operátorů) bude vytvořena metoda definující venkov pomocí funkčních metod regionální taxonomie. Tato metoda bude následně otestována a upravena tak, aby vyhovovala potřebám státu v oblasti regionální politiky a dojde k jejímu porovnání s metodami, které byly dosud využívány v oblasti podpory venkova za účelem ověření či případné úpravy nově vznikající metody. Dojde k vytvoření mapové aplikace, ve které bude moci konečný uživatel modelovat jednotlivé scénáře v území s důrazem na rozvoj venkova. Dosažení tohoto cíle bude mít druhotně za následek efektivnější zacílení národních strategií v oblasti regionální politiky do míst s nejvyšší potřebou a stát bude schopen lépe verifikovat dopady národních i regionálních strategií do venkovských území (tzv. rural proofing).
TRILINK: Analýza potenciálních přeshraničních funkčních oblastí na slovenských hranicích s Českem a Polskem
Mezinárodní projekt ESPON EGTC TRILINK se zaměřuje na analýzu potenciálních přeshraničních funkčních oblastí na hranicích Slovenska s Českem a Polskem. Jeho cílem je lépe porozumět reálným vazbám mezi územími, které nejsou dány administrativními hranicemi, ale každodenními interakcemi obyvatel, ekonomikou a dostupností služeb. Projekt tak reaguje na rostoucí potřebu plánovat rozvoj území na základě skutečných funkčních vztahů.
Hlavní část projektu spočívá v detailní analýze životních podmínek, dostupnosti služeb a přeshraničních vazeb na úrovni obcí (LAU). Na základě kombinace statistických dat, prostorových analýz a zapojení klíčových aktérů budou identifikovány oblasti s nejvyšším potenciálem pro přeshraniční spolupráci. Důležitou součástí je také práce s omezeními dat a hledání inovativních přístupů k jejich překonání.
Projekt následně vymezí a detailně popíše přeshraniční funkční oblasti (CBFA), které představují území s intenzivními vazbami například v oblasti trhu práce, dopravy, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. Tyto oblasti budou analyzovány z hlediska jejich struktury, fungování i institucionální připravenosti na hlubší spolupráci.
Výstupem projektu budou konkrétní doporučení pro tvorbu politik po roce 2027, včetně návrhů vhodných forem spolupráce, řízení a financování. Projekt tak poskytne praktický podklad pro nastavení budoucích programů přeshraniční spolupráce.
Hodnocení rozmístění vybraných intervencí IROP
Evaluace na zadání Ministerstva pro místní rozvoj je realizována společností PROCES ve spolupráci se společností České priority, z.ú. Cílem evaluace je analyticky vyhodnotit územní rozmístění intervencí IROP v programovém období 2014-20 a 2021+. Součástí je i formulace doporučení pro cílení dalších intervencí tohoto operačního programu a návrh systémové úpravy v procesu získávání zpětné vazby.
Specifikace cílů evaluace:
- vyhodnotit regionální rozmístění investic v oblasti sociální infrastruktury IROP 2014–2020 s využitím geografických metod a zobrazení, poskytnout zpětnou vazbu a formulovat doporučení směřující k lepšímu cílení budoucích intervencí;
- vyhodnotit 5 oblastí intervencí IROP 2021-2027 a navrhnout doplnění systému monitoringu a hodnocení těchto intervencí z hlediska naplňování cílů SRR 2021+, hodnocení programu IROP, aplikace Territorial Impact Assessment (TIA) a územní dimenze, konkrétně se bude jednat o intervence v oblastech: Čistá a aktivní mobilita; Kultura a cestovní ruch; Sociální infrastruktura; Vzdělávací infrastruktura; Zelená infrastruktura.
Realizováno v rámci projektu „Náklady technické pomoci ŘO IROP hrazené v letech 2023–2029“ (CZ.06.07.01/00/23_113/0004331).
Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje, 6. úplná aktualizace 2025
Šestá úplná aktualizace Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje se zaměřuje na vyhodnocení stavu a vývoje území v kontextu udržitelného rozvoje. Klíčovým výstupem je rozbor tří pilířů – příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel – včetně jejich vzájemných vazeb a identifikace trendů v území.
Součástí zpracování je rovněž určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Tyto problémy vyplývají z urbanistických, hygienických, dopravních a dalších územně technických závad, střetů záměrů s limity využití území a hodnotami v krajině, ale také z potřeby lépe využít rozvojové potenciály území a vyrovnávat podmínky mezi jednotlivými pilíři rozvoje.
Textová část aktualizace respektuje strukturu předchozího vydání ÚAP a vychází z aktuálně dostupných dat a odborných podkladů. Opírá se také o výsledky Územní studie Sídelní struktura Moravskoslezského kraje (aktualizace 2024). Výsledky rozboru slouží jako podklad pro tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací a studií na úrovni kraje i obcí.
6. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP 2024
Územně analytické podklady (ÚAP) představují součást územně plánovacích dokumentů, jejichž úkolem je hodnotit aktuální stav a vývojové tendence území. Tyto podklady jsou nezbytné pro široké spektrum činností v oblasti územního plánování a rozvoje. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. V roce 2024 jsme zpracovávli aktualizaci pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Frýdek-Místek, Cheb, Odry, Poděbrady, Přerov, Slaný a Trhové Sviny.
Analýza institucionalizace a posílení motivace metropolitní spolupráce v pražsko-středočeském prostoru (TITSMV217)
Výzkum je řešen v rámci Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 (dále jen „BETA2“) Technologické agentury ČR (TA ČR) jako výzkumná potřeba Ministerstva vnitra ČR.
Pražská metropolitní oblast (PMO) má v rámci Česka unikátní postavení nejenom díky rozloze a počtu obyvatel, ale především díky koncentraci ekonomických aktivit, roli Prahy jako centra politické správy státu, střediska výzkumu, zdroje inovací a národního dopravního a komunikačního hubu. V území dochází k různým formám integrace zpravidla na sektorovém základě. Některé prvky spolupráce (integrovaná doprava) zasahují až za hranice současné PMO a Pražsko-středočeské aglomerace a fakticky překračuje hranice Středočeského kraje. V tomto území, s ohledem na způsob vymezení, žije mezi 2 miliony obyvatel. Cílem analýzy je získat argumenty a analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v pražsko-středočeském prostoru, resp. v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů.
Studie usměrnění cestovního ruchu v regionu Šumavy
Cílem studie byl návrh managementových opatření vedoucí k vytvoření podmínek pro přesun těžiště turistické zátěže v regionu Šumavy do méně zatížených území s dostatečným potenciálem pro cestovní ruch, která umožňují rozvoj turistické infrastruktury.
Vlivem dlouhodobé návštěvnosti šumavského regionu došlo k vygenerování silných pólů, které tvoří intenzivně využívané turistické (a rekreační) ikony nacházející se zejména v centrální části Národního parku Šumava. V těchto částech může docházet k překročení limitů kapacit tamější infrastruktury, což může vést k negativnímu dopadu na přírodu i samotné návštěvníky. V oblastech mimo centrální část Šumavy se nacházejí rozlehlé oblasti s atraktivní přírodou a vylidňujícími vesnicemi, kde není zdaleka využit potenciál cestovního ruchu a kam je vhodné rozšířit návštěvnost území, aby se odlehčila exponovaná místa.
V rámci analytické části studie bylo provedeno zmapování a popisu území dle zón z pohledu cestovního ruchu a ochrany přírody (turistická atraktivita, citlivost přírody, turistická zátěž na přírodu, turistická vybavenost). V návrhové části byly formulovány hodnoty, vize, cíle a opatření pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.
Územní studie – Vyhodnocení území ostravské aglomerace z hlediska rizika přehřívání
Cílem územní studie je vyhodnocení území zejména užšího jádra Ostravské aglomerace, z hlediska rizika přehřívání a vzniku tepelných ostrovů a návrh opatření, jak toto přehřívání omezit a získat tak příznivější prostředí pro život obyvatel.
Společně se změnou klimatu se očekává nárůst průměrné roční teploty o cca 2,5 °C a výrazně vyšší počet letních a tropických dní, tudíž na hustě urbanizovaném území Ostravské aglomerace, zejména v jejím užším jádru, lze očekávat přehřívání povrchů a zhoršení kvality prostředí, resp. pohody bydlení jejich obyvatel. Změna klimatu bude ovlivňovat kvalitu a zdravotní stav obyvatel života zvláště ve městech. Ke zvýšeným teplotám (a vlnám veder) jsou nejcitlivější především senioři, lidé chronicky nemocní a malé děti. Nárůst teplot má však dopad i na další sektory lidské činnosti (pracovní prostředí, výroba, cestovní ruch atd). Úkolem územní studie bude lokalizovat riziková území a navrhnout vhodná adaptační opatření, která by nadměrnému přehřívání zamezila a zlepšila by tak klima v sídlech. Přidanou hodnotou územní studie bude její využitelnost při navrhování zastavitelných ploch v územně plánovací dokumentaci, příp. stanovení podmínek pro jejich využití, a to tak, aby se negativním důsledkům klimatické změny pokud možno předcházelo. Dostupné na:
Územní studie krajiny správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany
V rámci projektu „Územní studie krajiny správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany“ (dále jen „ÚSK Říčany“) bylo zpracováno:
I. etapa: Doplňující průzkumy a rozbory, obsahující
- Textovou část členěnou následujícím způsobem:
a)popis stavu území
Obsahem průzkumů je popis zjištěného současného stavu území, vycházející z použitých podkladů a terénních průzkumů. Komentovaná fotodokumentace z terénních průzkumů je uvedena v příloze textové části.
b)rozbor struktur, vazeb a hodnot v území
- Popis a vymezení základních struktur krajiny – primární, sekundární a terciární struktura.
- Analýza vazeb sídel a krajiny (např. kvalita přístupu ze sídla do volné krajiny, schopnost krajiny zabezpečovat krátkodobou rekreaci, poměr mezi rozvojovými potřebami sídla a možnostmi jejich naplnění v krajině, vazba přírodních složek).
- Hodnoty území (přírodní hodnoty, historické a kulturní hodnoty, estetické hodnoty), zpravidla vč. jevů, jež budou v souhrnném vyhodnocení doporučeny k doplnění do ÚAP (např. významné krajinné dominanty, krajinné horizonty, kompoziční osy v krajině, kulturně-historické hodnoty krajiny).
