REFERENCE
CROSS-CZ: Nové pohledy na přeshraniční funkční oblasti v České republice
Mezinárodní projekt CROSS-CZ realizujeme ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni. Zaměřuje se na analýzu přeshraničních funkčních oblastí podél hranic ČR. Cílem je lépe porozumět skutečným vazbám mezi příhraničními územími, které nejsou dány pouze administrativními hranicemi, ale každodenními interakcemi obyvatel, dostupností služeb, trhem práce, mobilitou, ekonomickými vztahy a institucionální spoluprací.
Metodický základ projektu tvoří detailní územní analýza českého příhraničí a navazujících území sousedních států. Metodika kombinuje harmonizovaná data na úrovni obcí nebo srovnatelných územních jednotek, GIS analýzy, prostorové modelování, hodnocení dostupnosti služeb a center, analýzu socioekonomických podmínek a zapojení klíčových aktérů. Součástí je také modelování funkčních vazeb. Projekt vymezí a typologicky popíše přeshraniční funkční oblasti, tedy území s významnými každodenními nebo rozvojovými vazbami přes státní hranici. Zvláštní pozornost bude věnována rozdílům mezi jednotlivými úseky českého pohraničí.
Součástí projektu bude také návrh monitorovacího systému pro dlouhodobé sledování vývoje přeshraničních vazeb a spolupráce. Výstupem budou analytické, mapové a datové podklady, profily vybraných přeshraničních funkčních oblastí a doporučení pro veřejné politiky, zejména pro přípravu Strategie regionálního rozvoje ČR 2028+ a budoucí nastavení podpory přeshraniční spolupráce.
Koncepce dostupného bydlení MČ Praha 13 na období 2027–2036
Koncepce se zaměřuje na analýzu bytové situace, dostupných zdrojů a možností, jak zajistit bydlení pro vybrané skupiny obyvatel, zejména podporu osob, které se podílejí na zajištění důležitých veřejných služeb v městské části — například v sociálních službách, zdravotnictví, školství nebo integrovaném záchranném systému. Současně se věnuje také potřebám zdravotně a sociálně znevýhodněných obyvatel.
Součástí koncepce je vyhodnocení stavu bytového fondu MČ Praha 13, možností nakládání s majetkem městské části a hlavního města Prahy na jejím území, stejně jako posouzení existujících a plánovaných developerských projektů. Koncepce se zabývá také možnostmi zapojení městské části do těchto projektů, například prostřednictvím kontribucí. Výstupem bude návrh definice dostupného bydlení pro potřeby MČ Praha 13, pravidla prioritizace cílových skupin a pravidla pro přidělování dostupného bydlení jednotlivým uchazečům.
Stanovení metodologie vymezení venkovských funkčních území
Cílem výzkumného projektu je vytvoření metody vymezení venkova a jeho klasifikace do regionů na základě metod funkční regionální taxonomie pro účely Koncepce rozvoje venkova (KRV) a dále pak porovnání těchto nově vzniklých funkčních venkovských regionů s platným administrativním členění České republiky a zajištění jejich souladu s platnou národní i evropskou legislativou a s dalšími vybranými metodickými materiály po domluvě s konečným uživatelem. Na základě rešerše dostupných materiálů a s přihlédnutím k inovativním řešením (např. data mobilních operátorů) bude vytvořena metoda definující venkov pomocí funkčních metod regionální taxonomie. Tato metoda bude následně otestována a upravena tak, aby vyhovovala potřebám státu v oblasti regionální politiky a dojde k jejímu porovnání s metodami, které byly dosud využívány v oblasti podpory venkova za účelem ověření či případné úpravy nově vznikající metody. Dojde k vytvoření mapové aplikace, ve které bude moci konečný uživatel modelovat jednotlivé scénáře v území s důrazem na rozvoj venkova. Dosažení tohoto cíle bude mít druhotně za následek efektivnější zacílení národních strategií v oblasti regionální politiky do míst s nejvyšší potřebou a stát bude schopen lépe verifikovat dopady národních i regionálních strategií do venkovských území (tzv. rural proofing).
TRILINK: Analýza potenciálních přeshraničních funkčních oblastí na slovenských hranicích s Českem a Polskem
Mezinárodní projekt ESPON EGTC TRILINK se zaměřuje na analýzu potenciálních přeshraničních funkčních oblastí na hranicích Slovenska s Českem a Polskem. Jeho cílem je lépe porozumět reálným vazbám mezi územími, které nejsou dány administrativními hranicemi, ale každodenními interakcemi obyvatel, ekonomikou a dostupností služeb. Projekt tak reaguje na rostoucí potřebu plánovat rozvoj území na základě skutečných funkčních vztahů.
Hlavní část projektu spočívá v detailní analýze životních podmínek, dostupnosti služeb a přeshraničních vazeb na úrovni obcí (LAU). Na základě kombinace statistických dat, prostorových analýz a zapojení klíčových aktérů budou identifikovány oblasti s nejvyšším potenciálem pro přeshraniční spolupráci. Důležitou součástí je také práce s omezeními dat a hledání inovativních přístupů k jejich překonání.
Projekt následně vymezí a detailně popíše přeshraniční funkční oblasti (CBFA), které představují území s intenzivními vazbami například v oblasti trhu práce, dopravy, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. Tyto oblasti budou analyzovány z hlediska jejich struktury, fungování i institucionální připravenosti na hlubší spolupráci.
Výstupem projektu budou konkrétní doporučení pro tvorbu politik po roce 2027, včetně návrhů vhodných forem spolupráce, řízení a financování. Projekt tak poskytne praktický podklad pro nastavení budoucích programů přeshraniční spolupráce.
Hodnocení rozmístění vybraných intervencí IROP
Evaluace na zadání Ministerstva pro místní rozvoj je realizována společností PROCES ve spolupráci se společností České priority, z.ú. Cílem evaluace je analyticky vyhodnotit územní rozmístění intervencí IROP v programovém období 2014-20 a 2021+. Součástí je i formulace doporučení pro cílení dalších intervencí tohoto operačního programu a návrh systémové úpravy v procesu získávání zpětné vazby.
Specifikace cílů evaluace:
- vyhodnotit regionální rozmístění investic v oblasti sociální infrastruktury IROP 2014–2020 s využitím geografických metod a zobrazení, poskytnout zpětnou vazbu a formulovat doporučení směřující k lepšímu cílení budoucích intervencí;
- vyhodnotit 5 oblastí intervencí IROP 2021-2027 a navrhnout doplnění systému monitoringu a hodnocení těchto intervencí z hlediska naplňování cílů SRR 2021+, hodnocení programu IROP, aplikace Territorial Impact Assessment (TIA) a územní dimenze, konkrétně se bude jednat o intervence v oblastech: Čistá a aktivní mobilita; Kultura a cestovní ruch; Sociální infrastruktura; Vzdělávací infrastruktura; Zelená infrastruktura.
Realizováno v rámci projektu „Náklady technické pomoci ŘO IROP hrazené v letech 2023–2029“ (CZ.06.07.01/00/23_113/0004331).
Strategický plán rozvoje obce Velká Polom do roku 2035
Strategický plán rozvoje obce Velká Polom s výhledem do roku 2035 byl zpracován jako ucelený rozvojový dokument v souladu s metodikou přípravy veřejných strategií schválenou usnesením vlády ČR č. 71/2019.
V analytické části byla provedena důladná analýza stavu obce – od demografie, infrastruktury a hospodářství až po občanskou vybavenost a správu obce. Návrhová část se opírá o definované hodnoty a vizi obce. Tři tematické oblasti (Kvalita života obyvatel, Rozvoj území, Řízení obce a podpora podnikatelského prostředí a cestovního ruchu) obsahují konkrétní strategické i specifické cíle a opatření. Součástí je také akční plán a zásobník projektů pro období 2025–2030, vytvářené ve spolupráci s pracovní a řídicí skupinou. Implementační část se zaměřuje na popis způsobu realizace strategie a navrhuje systém monitoringu.
Aktualizace Strategického plánu rozvoje městského obvodu Ostrava-Jih
Předmětem zakázky je zpracování aktualizace Strategického plánu rozvoje městského obvodu Ostrava-Jih na období 2026–2030 a vytvoření navazujícího Akčního plánu. Základem je vyhodnocení stávajícího strategického dokumentu, aktualizace analytické části a cílů na základě nových dat a trendů, a zapracování participativních vstupů občanů i odborníků. Proces probíhat ve čtyřech fázích – od analytických a komunikačních aktivit až po vyhotovení finálních dokumentů včetně tiskové propagace. Důraz je kladen na široké zapojení veřejnosti prostřednictvím sociologického výzkumu, veřejných projednání, pocitových map a článků v lokálních médiích. Nedílnou součástí je i vyhodnocení dopadů na životní prostředí (SEA). Výstupy budou zahrnovat návrh systému měřitelných ukazatelů a infograficky zpracované podklady pro politickou reprezentaci i veřejnost. Celý projekt je vizuálně i obsahově sladěn s identitou značky fajnOVA Ostrava-Jih.
Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje, 6. úplná aktualizace 2025
Šestá úplná aktualizace Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje se zaměřuje na vyhodnocení stavu a vývoje území v kontextu udržitelného rozvoje. Klíčovým výstupem je rozbor tří pilířů – příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel – včetně jejich vzájemných vazeb a identifikace trendů v území.
Součástí zpracování je rovněž určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Tyto problémy vyplývají z urbanistických, hygienických, dopravních a dalších územně technických závad, střetů záměrů s limity využití území a hodnotami v krajině, ale také z potřeby lépe využít rozvojové potenciály území a vyrovnávat podmínky mezi jednotlivými pilíři rozvoje.
Textová část aktualizace respektuje strukturu předchozího vydání ÚAP a vychází z aktuálně dostupných dat a odborných podkladů. Opírá se také o výsledky Územní studie Sídelní struktura Moravskoslezského kraje (aktualizace 2024). Výsledky rozboru slouží jako podklad pro tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací a studií na úrovni kraje i obcí.
Územní studie „Sídelní struktura Moravskoslezského kraje” (Aktualizace 2024)
Cílem studie bylo zmapovat změny ve struktuře osídlení v Moravskoslezském kraji a určit předpokládané tendence vývoje v širších souvislostech, lokalizovat centra osídlení, území vystavené rezidenční a komerční suburbanizace. Sídelní struktura Moravskoslezského kraje prochází v současné době výrazným procesem přeměny, který je způsoben řadou ekonomických, sociálních a demografických faktorů. Cílem aktualizace byla analýza těchto faktorů zaměřená na současné problémy v území. Studie dostupná na stránkách Moravskoslezského kraje.
Strategický plán rozvoje města Pardubic 2026–2035
Cílem je zpracování nového strategického dokumentu, definujícího směry rozvoje města Pardubic na období 10 let. Realizace navazuje na vyhodnocení předchozího Strategického plánu rozvoje města Pardubic 2014–2025. Zároveň prostřednictvím rozsáhlých analýza a zmapování aktuální situace vytvořit nový plán, který reaguje na změny a odráží nové potřeby města. Cílem je vytvořit dokument pro každodenní řízení rozvoje, který bude využíván jako efektivní nástroj pro rozhodování a dosahování dílčích cílů v různých sférách života ve městě.
