VYBRANÉ PROJEKTY
TRILINK – Analýza potenciálních přeshraničních funkčních oblastí na slovenských hranicích s Českem a Polskem
Projekt ESPON EGTC TRILINK se zaměřuje na analýzu potenciálních přeshraničních funkčních oblastí na hranicích Slovenska s Českem a Polskem. Jeho cílem je lépe porozumět reálným vazbám mezi územími, které nejsou dány administrativními hranicemi, ale každodenními interakcemi obyvatel, ekonomikou a dostupností služeb. Projekt tak reaguje na rostoucí potřebu plánovat rozvoj území na základě skutečných funkčních vztahů.
Hlavní část projektu spočívá v detailní analýze životních podmínek, dostupnosti služeb a přeshraničních vazeb na úrovni obcí (LAU). Na základě kombinace statistických dat, prostorových analýz a zapojení klíčových aktérů budou identifikovány oblasti s nejvyšším potenciálem pro přeshraniční spolupráci. Důležitou součástí je také práce s omezeními dat a hledání inovativních přístupů k jejich překonání.
Projekt následně vymezí a detailně popíše přeshraniční funkční oblasti (CBFA), které představují území s intenzivními vazbami například v oblasti trhu práce, dopravy, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. Tyto oblasti budou analyzovány z hlediska jejich struktury, fungování i institucionální připravenosti na hlubší spolupráci.
Výstupem projektu budou konkrétní doporučení pro tvorbu politik po roce 2027, včetně návrhů vhodných forem spolupráce, řízení a financování. Projekt tak poskytne praktický podklad pro nastavení budoucích programů přeshraniční spolupráce a přispěje k efektivnějšímu rozvoji česko-slovensko-polského pohraničí.
Územní studie „Sídelní struktura Moravskoslezského kraje” (Aktualizace 2024)
Cílem studie bylo zmapovat změny ve struktuře osídlení v Moravskoslezském kraji a určit předpokládané tendence vývoje v širších souvislostech, lokalizovat centra osídlení, území vystavené rezidenční a komerční suburbanizace. Sídelní struktura Moravskoslezského kraje prochází v současné době výrazným procesem přeměny, který je způsoben řadou ekonomických, sociálních a demografických faktorů. Cílem aktualizace byla analýza těchto faktorů zaměřená na současné problémy v území. Studie dostupná na stránkách Moravskoslezského kraje.
Efektivní a udržitelné nakládání s potravinovými odpady v obcích (v realizaci)
Projekt je řešen v rámci programu Technologické agentury České republiky v názvem Prostředí pro život (číslo projektu: SS07010095).
Hlavním cílem výzkumu je nastavení dosud nerealizovaného systematického přístupu a vytvoření komplexního nástroje pro trvale udržitelné řešení otázky potravinových odpadů samospráv obcí České republiky a jejich svazků. Hlavního cíle bude dosaženo prostřednictvím dílčích cílů, kterými jsou realizace inovativních postupů pro kvantitativní a kvalitativní stanovení produkce potravinových odpadů, výběr optimálních způsobů nakládání s nimi v rámci obce nebo regionu, nastavení prevenčních opatření pro předcházení vzniku potravinových odpadů a způsobů hodnocení jejich účinnosti, včetně stanovení ekonomických dopadů zvolených prevenčních opatření a způsobů nakládání.
Více o informací o projektu naleznete na stránkách https://heis.vuv.cz/projekty/napo.
Společnost PROCES řeší projektu ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G.M., v.v.i. a Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA).
Ex-post evaluace programu Interreg V-A Česká republika – Polsko
Evaluace 
pro Ministerstvo pro místní rozvoj se skládá ze 2 evaluačních úkolů:
1. Ex-post hodnocení projektů pro období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit, nakolik byly vybrané podpořené projekty úspěšné a na konkrétních případech tak identifikovat praktický přinos programu.
2. Ex-post hodnocení programu v období 2014 – 2020. Cílem úkolu bylo posoudit účinnost programu jako celku a zhodnotit jeho příspěvek k celounijním prioritám období 2014 – 2020.
Hodnocení bylo provedeno prostřednictvím evaluačních otázek, které byly stanoveny Ministerstvem pro místní rozvoj, jakožto zadavatelem evaluace a Řídícím orgánem programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.
Výzkum stanovení ukazatelů rozvoje venkova a analýza jeho image jako součást vyhodnocování naplňování Koncepce rozvoje venkova
Realizováno v rámci programu Beta2 Technologické agentury ČR. Konečným uživatelem výsledků projektu je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Cílem výzkumného projektu (pod projektovým číslem TITBMMR103) je nastavení indikátorové soustavy pro evaluaci vize a cílů Koncepce rozvoje venkova (KRV), kvantifikace výchozích hodnot indikátorů a vyhodnocení image venkova. Projekt je první fázi evaluace KRV. Po obsahové stránce lze v projektu rozlišit dvě základní roviny: První rovinou je vyhodnocení dosahování časti vize zaměřené na zlepšení podmínek života na venkově. Vyhodnocení stavu těchto podmínek bude probíhat na bázi indikátorové soustavy. Druhou rovinou je vyhodnocování části vize zaměřené na zlepšení image venkova. Současný image venkova bude vyhodnocen prostřednictvím výzkumných metod vycházejících ze sociálně konstruktivistického pojetí regionů (venkov bude v tomto případě chápán jako typologický region). Pro vyhodnocení bude využit sběr vlastních primárních dat a jejich analýzu prostřednictvím kvalitativních a kvantitativních sociologických technik a také obsahovou analýzu diskurzu, jejíž cílem bude hodnotit vztah mezi užíváním jazyka (diskurzem) a sociální realitou.
Studie usměrnění cestovního ruchu v regionu Šumavy
Cílem studie byl návrh managementových opatření vedoucí k vytvoření podmínek pro přesun těžiště turistické zátěže v regionu Šumavy do méně zatížených území s dostatečným potenciálem pro cestovní ruch, která umožňují rozvoj turistické infrastruktury.
Vlivem dlouhodobé návštěvnosti šumavského regionu došlo k vygenerování silných pólů, které tvoří intenzivně využívané turistické (a rekreační) ikony nacházející se zejména v centrální části Národního parku Šumava. V těchto částech může docházet k překročení limitů kapacit tamější infrastruktury, což může vést k negativnímu dopadu na přírodu i samotné návštěvníky. V oblastech mimo centrální část Šumavy se nacházejí rozlehlé oblasti s atraktivní přírodou a vylidňujícími vesnicemi, kde není zdaleka využit potenciál cestovního ruchu a kam je vhodné rozšířit návštěvnost území, aby se odlehčila exponovaná místa.
V rámci analytické části studie bylo provedeno zmapování a popisu území dle zón z pohledu cestovního ruchu a ochrany přírody (turistická atraktivita, citlivost přírody, turistická zátěž na přírodu, turistická vybavenost). V návrhové části byly formulovány hodnoty, vize, cíle a opatření pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.
Územní studie – Vyhodnocení území ostravské aglomerace z hlediska rizika přehřívání
Cílem územní studie je vyhodnocení území zejména užšího jádra Ostravské aglomerace, z hlediska rizika přehřívání a vzniku tepelných ostrovů a návrh opatření, jak toto přehřívání omezit a získat tak příznivější prostředí pro život obyvatel.
Společně se změnou klimatu se očekává nárůst průměrné roční teploty o cca 2,5 °C a výrazně vyšší počet letních a tropických dní, tudíž na hustě urbanizovaném území Ostravské aglomerace, zejména v jejím užším jádru, lze očekávat přehřívání povrchů a zhoršení kvality prostředí, resp. pohody bydlení jejich obyvatel. Změna klimatu bude ovlivňovat kvalitu a zdravotní stav obyvatel života zvláště ve městech. Ke zvýšeným teplotám (a vlnám veder) jsou nejcitlivější především senioři, lidé chronicky nemocní a malé děti. Nárůst teplot má však dopad i na další sektory lidské činnosti (pracovní prostředí, výroba, cestovní ruch atd). Úkolem územní studie bude lokalizovat riziková území a navrhnout vhodná adaptační opatření, která by nadměrnému přehřívání zamezila a zlepšila by tak klima v sídlech. Přidanou hodnotou územní studie bude její využitelnost při navrhování zastavitelných ploch v územně plánovací dokumentaci, příp. stanovení podmínek pro jejich využití, a to tak, aby se negativním důsledkům klimatické změny pokud možno předcházelo. Dostupné na:
Metodické doporučení: Propojení strategických dokumentů s finančními zdroji
Cílem bylo vypracování obecného metodického doporučení pro veřejnou správu ČR na základě analýzy propojení strategických dokumentů s finančními zdroji. Obecné metodické doporučení bylo vydáno MMR v rámci jeho kompetence v oblasti rozvoje strategické práce ve veřejné správě. Při analýze byl kladen důraz jak na způsob kalkulace nákladů, tak na konkrétní zajištění finančních zdrojů. Analýza poskytne informace z oblasti strategického plánování od identifikace zdrojů nefinančního charakteru, přes způsoby odhadů finančních nákladů, sestavení rozpočtu implementace strategie, určení zdrojů financování až po způsob jejich zajištění. Celkem bylo v rámci zakázky analyzováno 30 strategických/koncepčních dokumentů, včetně zpracování příkladů dobré praxe.
Hodnocení dopadu systémových změn ve vysokém školství
Cílem projektu je zjistit a ověřit, jakým způsobem ovlivnily změny, způsobené novou legislativní úpravou v některých segmentech vysokého školství, nastavení studijních programů a také zjistit dopady na hlavní aktéry, tj. na vysoké školy. Zjistit dopady institucionálních akreditací a zvýšených nároků na vnitřní řízení kvality na vysokých školách (struktura studijních programů, především u nově vzniklých programů, vnitřní procesy). A zmapovat vývoj profesně zaměřených studijních programů a parametrů, ve kterých se liší od akademických studijních programů. Výsledkem analýzy jsou zároveň doporučení pro tvorbu strategických a koncepčních materiálů MŠMT pro vysoké školství.
Analýza absorpční kapacity operačního programu zaměřeného na konkurenceschopnost pro období 2021 – 2027
Předmětem veřejné zakázky je zpracování „Analýzy absorpční kapacity operačního programu zaměřeného na konkurenceschopnost pro období 2021 – 2027“ (dále jen „OPK“). Cílem veřejné zakázky je zjistit absorpční kapacitu v níže uvedených oblastech, resp. míru připravenosti projektů / projektových záměrů, a předběžný návrh rozdělení finančních alokací pro jednotlivé oblasti podpory (specifické cíle) v rámci OPK s odůvodněním. Výsledky analýzy budou reflektovat skutečnost, že absorpční kapacita nevyplývá pouze z věcného (obsahového) zaměření daného programu a že nejde jen o pouhé zhodnocení míry schopnosti řádně využívat prostředky programu ze strany dotčených subjektů, nýbrž také o zhodnocení míry ochoty zapojit se do čerpání prostředků daného programu ze strany dotčených subjektů za daných podmínek. V analýze se tak bude vycházet ze zkušeností z předchozích období, kdy relevance potřeb mohla být vysoká, ale projekty či celé oblasti aktivit nebyly na čerpání z různých důvodů dostatečně připraveny (důvodů může být hned několik, např. legislativní překážky, administrativní náročnost projektové žádosti, složitost projektů, nízká kapacita příjemců na přípravu, změna technologie aj.). Bude nutné rovněž vzít v úvahu připravenost subjektů na možné změny a omezení vycházející z návrhů evropské legislativy (např. veřejná podpora a nižší míra spolufinancování, omezení podpory dle regionu či velikosti podniku, resp. omezené podmínky podpory velkých podniků, nutnost rychlejší realizace projektů s ohledem na navržené pravidlo N+2 aj.) a také možnosti alternativního financování či celkovou administrativní náročnost. Analýza zhodnotí absorpční kapacitu na straně podnikatelských subjektů (vč. těch vlastněných státem) a organizací pro výzkum a šíření znalostí, a to bez omezení podle klasifikace ekonomických činností CZ NACE.
