GIS A PROSTOROVÉ ANALÝZY
6. úplná aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) 2024 (v realizaci)
Územně analytické podklady (ÚAP) představují součást územně plánovacích dokumentů, jejichž úkolem je hodnotit aktuální stav a vývojové tendence území. Tyto podklady jsou nezbytné pro široké spektrum činností v oblasti územního plánování a rozvoje. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Aktuálně zpracováváme aktualizaci pro správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Frýdek-Místek, Cheb, Odry, Poděbrady, Přerov, Slaný a Trhové Sviny.
Studie usměrnění cestovního ruchu v regionu Šumavy
Cílem studie byl návrh managementových opatření vedoucí k vytvoření podmínek pro přesun těžiště turistické zátěže v regionu Šumavy do méně zatížených území s dostatečným potenciálem pro cestovní ruch, která umožňují rozvoj turistické infrastruktury.
Vlivem dlouhodobé návštěvnosti šumavského regionu došlo k vygenerování silných pólů, které tvoří intenzivně využívané turistické (a rekreační) ikony nacházející se zejména v centrální části Národního parku Šumava. V těchto částech může docházet k překročení limitů kapacit tamější infrastruktury, což může vést k negativnímu dopadu na přírodu i samotné návštěvníky. V oblastech mimo centrální část Šumavy se nacházejí rozlehlé oblasti s atraktivní přírodou a vylidňujícími vesnicemi, kde není zdaleka využit potenciál cestovního ruchu a kam je vhodné rozšířit návštěvnost území, aby se odlehčila exponovaná místa.
V rámci analytické části studie bylo provedeno zmapování a popisu území dle zón z pohledu cestovního ruchu a ochrany přírody (turistická atraktivita, citlivost přírody, turistická zátěž na přírodu, turistická vybavenost). V návrhové části byly formulovány hodnoty, vize, cíle a opatření pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.
Územní studie – Vyhodnocení území ostravské aglomerace z hlediska rizika přehřívání
Cílem územní studie je vyhodnocení území zejména užšího jádra Ostravské aglomerace, z hlediska rizika přehřívání a vzniku tepelných ostrovů a návrh opatření, jak toto přehřívání omezit a získat tak příznivější prostředí pro život obyvatel.
Společně se změnou klimatu se očekává nárůst průměrné roční teploty o cca 2,5 °C a výrazně vyšší počet letních a tropických dní, tudíž na hustě urbanizovaném území Ostravské aglomerace, zejména v jejím užším jádru, lze očekávat přehřívání povrchů a zhoršení kvality prostředí, resp. pohody bydlení jejich obyvatel. Změna klimatu bude ovlivňovat kvalitu a zdravotní stav obyvatel života zvláště ve městech. Ke zvýšeným teplotám (a vlnám veder) jsou nejcitlivější především senioři, lidé chronicky nemocní a malé děti. Nárůst teplot má však dopad i na další sektory lidské činnosti (pracovní prostředí, výroba, cestovní ruch atd). Úkolem územní studie bude lokalizovat riziková území a navrhnout vhodná adaptační opatření, která by nadměrnému přehřívání zamezila a zlepšila by tak klima v sídlech. Přidanou hodnotou územní studie bude její využitelnost při navrhování zastavitelných ploch v územně plánovací dokumentaci, příp. stanovení podmínek pro jejich využití, a to tak, aby se negativním důsledkům klimatické změny pokud možno předcházelo. Dostupné na:
Územní studie krajiny správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany
V rámci projektu „Územní studie krajiny správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany“ (dále jen „ÚSK Říčany“) bylo zpracováno:
I. etapa: Doplňující průzkumy a rozbory, obsahující
- Textovou část členěnou následujícím způsobem:
a)popis stavu území
Obsahem průzkumů je popis zjištěného současného stavu území, vycházející z použitých podkladů a terénních průzkumů. Komentovaná fotodokumentace z terénních průzkumů je uvedena v příloze textové části.
b)rozbor struktur, vazeb a hodnot v území
- Popis a vymezení základních struktur krajiny – primární, sekundární a terciární struktura.
- Analýza vazeb sídel a krajiny (např. kvalita přístupu ze sídla do volné krajiny, schopnost krajiny zabezpečovat krátkodobou rekreaci, poměr mezi rozvojovými potřebami sídla a možnostmi jejich naplnění v krajině, vazba přírodních složek).
- Hodnoty území (přírodní hodnoty, historické a kulturní hodnoty, estetické hodnoty), zpravidla vč. jevů, jež budou v souhrnném vyhodnocení doporučeny k doplnění do ÚAP (např. významné krajinné dominanty, krajinné horizonty, kompoziční osy v krajině, kulturně-historické hodnoty krajiny).
Analýza rozsahu výkonu veřejné správy v jednotlivých statutárních městech, městských částech a městských obvodech
Cílem Analýzy je komparace rozsahu výkonu veřejné správy ve statutárních městech, ale i v jednotlivých městských částech nebo městských obvodech včetně dalších možných řešení přiblížení samosprávy občanům na území statutárních měst. V současné době je na území ČR 27 statutárních měst, z toho však pouze 8 statutárních měst má statut a je územně členěno na městské obvody nebo městské části. V této části je zpracován rozbor ekonomických a organizačních vztahů mezi statutárním městem a městskými obvody/částmi včetně zhodnocení nákladů na výkon veřejné správy v územně členěných a územně nečleněných statutárních městech. Dále je v Analýze zhodnocena platná právní úprava v oblasti statutárních měst, ze které vyplývá, že městské části/obvody nemají svou právní subjektivitu s výjimkou hl. m. Prahy, které se řídí specifickým zákonem.
Analýza se zabývá i tématem současného výkonu veřejné správy v aglomeracích velkých měst, a to Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, která mají více než 150 tis. obyvatel, jelikož v území se při aplikaci zákona č. 314/2002 Sb., zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vyskytly specifické přístupy řešení.
V Analýze je provedena komparace postavení statutárních měst v zahraničí, konkrétně byly vybrány státy, které aplikují smíšený model veřejné správy, a to Rakousko, Německo (Bavorsko), Polsko a Slovensko.
Dále je vytvořen ve 4 variantách návrh řešení problematiky statutárních měst, např. nastavení povinných kritérií pro vznik nového statutárního města, a také návrh variant řešení problematiky aglomeračních ORP, zde je však nutné zdůraznit, že Praha a její aglomerační oblast se od ostatních velkých měst s jejich aglomeracemi odlišuje tím, že jakékoliv územní změny přesahují krajské hranice, a to mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem, proto situaci v Praze nelze řešit obdobnými způsoby jako v Brně, Ostravě nebo Plzni vzhledem k tomu, že její zázemí je součástí jiného kraje. K vytvořeným návrhům je zpracována analýza ekonomických i společenských nákladů, přínosů a dopadů navrhovaných variant.
Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Analýza vybraných prostorových aspektů veřejné správy a zlepšení dostupnosti jejích služeb
Studie je zaměřena na vytvoření návrhů variant zjednodušení, prostorové dostupnosti a větší přehlednosti výkonu státní správy v území vytvořením jednotné, stabilní, skladebné správní sítě, která by reagovala na požadavky a potřeby v území, a to jak občanů, tak i aktérů činných ve veřejné správě.
Na základě kvalitativních i kvantitativních analýz a dotazníkových průzkumů včetně názorů aktérů veřejné správy je zhodnocen vývoj územně správní struktury veřejné správy, která byla vytvořena reformou veřejné správy v letech 1997-2003, a to včetně výhod a nevýhod současného modelu. Lze doporučit setrvání ve spojeném modelu výkonu územní veřejné správy. Spojený model prokázal, že je funkční a riziko systémové podjatosti je v něm zastoupeno v akceptovatelné míře. V případě opuštění spojeného modelu nelze tvrdit, že riziko systémové podjatosti nebude existovat, jelikož se v praxi prokázalo, že existuje i v odděleném modelu. Spojený model vede při maximu výkonů agend přes strukturu krajů a obcí k omezení resortního přístupu, podporuje horizontální vnitřní vazby na lokální úrovni, pomáhá ke komplexnímu přístupu k území a přinesl provozní úspory (budovy, administrativní náklady) k dané prostorové úrovni, kde je veřejná správa poskytována. Spojený model naplnil z hlediska vnější efektivity potřeby občanů řešit agendy v blízkosti svého bydliště.
Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Analýza a prognóza demografického vývoje obcí ve správním obvodu Zlínského kraje
V rámci projektu byla provedena analýza a prognóza demografického vývoje obcí ve správním obvodu Zlínského kraje, která obsahovala analýzu populačního vývoje Zlínského kraje a obcí v jeho správním obvodu, demografickou prognózu počtu obyvatel obcí s rozšířenou působností a jednotlivých obcí ve správním obvodu Zlínského kraje, ve třech scénářích (nízká, střední a vysoká varianta), do roku 2040.
Multikriteriální analýza pilířů udržitelného rozvoje pro 4. úplnou aktualizaci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje
V rámci projektu bylo zpracováno:
- analýza 3 pilířů udržitelného rozvoje (výpočet hodnot v rámci pilíře pro každou obec na základě dodaných dat),
- 3 kartogramy pilířů udržitelného rozvoje (enviromentální, sociální, ekonomický) M 1 : 420 000,
- 1 výsledný kartogram podmínek pro udržitelný rozvoj území M 1 : 420 000.
Multikriteriální analýza byla doplněna o textový popis použité metody.
Multikriteriální analýza pilířů udržitelného rozvoje pro 3. úplnou aktualizaci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byla vypracována ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen zákon), a v souladu s Vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a to pro území Moravskoslezského kraje.
Socioekonomická analýza specifické oblasti Morkovsko-Koryčansko
V rámci projektu byla provedena analýza lidských zdrojů, sídelního systému, ekonomického potenciálu-technické a dopravní infrastruktury, dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti a další dílčí analýzy odpovídající předmětu díla. Na základě provedených analýz byly identifikovány a popsány socioekonomické problémy studované oblasti a stanoveny rámcové návrhy opatření směřující k odstranění příčin problémů.
4. úplná aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) a rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) ORP Česká Třebová 2016
Zpracování a aktualizace územně analytických podkladů, datových vrstev a rozboru udržitelného rozvoje území v těchto tématech:
Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody, krajiny a památek, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Technická a dopravní infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Regionální ekonomika a trh práce, včetně zpracování dat v GIS (geoinformačním systému). U jednotlivých témat byla provedena SWOT analýza. V rámci zakázky byly zpracovány polostrukturované rozhovory (dotazníkové šetření) provedené se starosty obcí v rámci SO ORP.
Byla provedena aktualizace datového modelu a zpracována grafická část – výkres hodnot, výkres limitů, výkres záměrů a výkres problémů.
