APLIKOVANÝ VÝZKUM
Analýza institucionalizace a posílení motivace metropolitní spolupráce v pražsko-středočeském prostoru (TITSMV217) (v realizaci)
Výzkum je řešen v rámci Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 (dále jen „BETA2“) Technologické agentury ČR (TA ČR) jako výzkumná potřeba Ministerstva vnitra ČR.
Pražská metropolitní oblast (PMO) má v rámci Česka unikátní postavení nejenom díky rozloze a počtu obyvatel, ale především díky koncentraci ekonomických aktivit, roli Prahy jako centra politické správy státu, střediska výzkumu, zdroje inovací a národního dopravního a komunikačního hubu. V území dochází k různým formám integrace zpravidla na sektorovém základě. Některé prvky spolupráce (integrovaná doprava) zasahují až za hranice současné PMO a Pražsko-středočeské aglomerace a fakticky překračuje hranice Středočeského kraje. V tomto území, s ohledem na způsob vymezení, žije mezi 2 až 3 miliony obyvatel.
Cílem analýzy je získat argumenty a analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v pražsko-středočeském prostoru, resp. v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů.
Výzkum stanovení ukazatelů rozvoje venkova a analýza jeho image jako součást vyhodnocování naplňování Koncepce rozvoje venkova
Realizováno v rámci programu Beta2 Technologické agentury ČR. Konečným uživatelem výsledků projektu je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Cílem výzkumného projektu (pod projektovým číslem TITBMMR103) je nastavení indikátorové soustavy pro evaluaci vize a cílů Koncepce rozvoje venkova (KRV), kvantifikace výchozích hodnot indikátorů a vyhodnocení image venkova. Projekt je první fázi evaluace KRV. Po obsahové stránce lze v projektu rozlišit dvě základní roviny: První rovinou je vyhodnocení dosahování časti vize zaměřené na zlepšení podmínek života na venkově. Vyhodnocení stavu těchto podmínek bude probíhat na bázi indikátorové soustavy. Druhou rovinou je vyhodnocování části vize zaměřené na zlepšení image venkova. Současný image venkova bude vyhodnocen prostřednictvím výzkumných metod vycházejících ze sociálně konstruktivistického pojetí regionů (venkov bude v tomto případě chápán jako typologický region). Pro vyhodnocení bude využit sběr vlastních primárních dat a jejich analýzu prostřednictvím kvalitativních a kvantitativních sociologických technik a také obsahovou analýzu diskurzu, jejíž cílem bude hodnotit vztah mezi užíváním jazyka (diskurzem) a sociální realitou.
Analýza absorpční kapacity operačního programu zaměřeného na konkurenceschopnost pro období 2021 – 2027
Předmětem veřejné zakázky je zpracování „Analýzy absorpční kapacity operačního programu zaměřeného na konkurenceschopnost pro období 2021 – 2027“ (dále jen „OPK“). Cílem veřejné zakázky je zjistit absorpční kapacitu v níže uvedených oblastech, resp. míru připravenosti projektů / projektových záměrů, a předběžný návrh rozdělení finančních alokací pro jednotlivé oblasti podpory (specifické cíle) v rámci OPK s odůvodněním. Výsledky analýzy budou reflektovat skutečnost, že absorpční kapacita nevyplývá pouze z věcného (obsahového) zaměření daného programu a že nejde jen o pouhé zhodnocení míry schopnosti řádně využívat prostředky programu ze strany dotčených subjektů, nýbrž také o zhodnocení míry ochoty zapojit se do čerpání prostředků daného programu ze strany dotčených subjektů za daných podmínek. V analýze se tak bude vycházet ze zkušeností z předchozích období, kdy relevance potřeb mohla být vysoká, ale projekty či celé oblasti aktivit nebyly na čerpání z různých důvodů dostatečně připraveny (důvodů může být hned několik, např. legislativní překážky, administrativní náročnost projektové žádosti, složitost projektů, nízká kapacita příjemců na přípravu, změna technologie aj.). Bude nutné rovněž vzít v úvahu připravenost subjektů na možné změny a omezení vycházející z návrhů evropské legislativy (např. veřejná podpora a nižší míra spolufinancování, omezení podpory dle regionu či velikosti podniku, resp. omezené podmínky podpory velkých podniků, nutnost rychlejší realizace projektů s ohledem na navržené pravidlo N+2 aj.) a také možnosti alternativního financování či celkovou administrativní náročnost. Analýza zhodnotí absorpční kapacitu na straně podnikatelských subjektů (vč. těch vlastněných státem) a organizací pro výzkum a šíření znalostí, a to bez omezení podle klasifikace ekonomických činností CZ NACE.
Analýza rozsahu výkonu veřejné správy v jednotlivých statutárních městech, městských částech a městských obvodech
Cílem Analýzy je komparace rozsahu výkonu veřejné správy ve statutárních městech, ale i v jednotlivých městských částech nebo městských obvodech včetně dalších možných řešení přiblížení samosprávy občanům na území statutárních měst. V současné době je na území ČR 27 statutárních měst, z toho však pouze 8 statutárních měst má statut a je územně členěno na městské obvody nebo městské části. V této části je zpracován rozbor ekonomických a organizačních vztahů mezi statutárním městem a městskými obvody/částmi včetně zhodnocení nákladů na výkon veřejné správy v územně členěných a územně nečleněných statutárních městech. Dále je v Analýze zhodnocena platná právní úprava v oblasti statutárních měst, ze které vyplývá, že městské části/obvody nemají svou právní subjektivitu s výjimkou hl. m. Prahy, které se řídí specifickým zákonem.
Analýza se zabývá i tématem současného výkonu veřejné správy v aglomeracích velkých měst, a to Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, která mají více než 150 tis. obyvatel, jelikož v území se při aplikaci zákona č. 314/2002 Sb., zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vyskytly specifické přístupy řešení.
V Analýze je provedena komparace postavení statutárních měst v zahraničí, konkrétně byly vybrány státy, které aplikují smíšený model veřejné správy, a to Rakousko, Německo (Bavorsko), Polsko a Slovensko.
Dále je vytvořen ve 4 variantách návrh řešení problematiky statutárních měst, např. nastavení povinných kritérií pro vznik nového statutárního města, a také návrh variant řešení problematiky aglomeračních ORP, zde je však nutné zdůraznit, že Praha a její aglomerační oblast se od ostatních velkých měst s jejich aglomeracemi odlišuje tím, že jakékoliv územní změny přesahují krajské hranice, a to mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem, proto situaci v Praze nelze řešit obdobnými způsoby jako v Brně, Ostravě nebo Plzni vzhledem k tomu, že její zázemí je součástí jiného kraje. K vytvořeným návrhům je zpracována analýza ekonomických i společenských nákladů, přínosů a dopadů navrhovaných variant.
Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Analýza vybraných prostorových aspektů veřejné správy a zlepšení dostupnosti jejích služeb
Studie je zaměřena na vytvoření návrhů variant zjednodušení, prostorové dostupnosti a větší přehlednosti výkonu státní správy v území vytvořením jednotné, stabilní, skladebné správní sítě, která by reagovala na požadavky a potřeby v území, a to jak občanů, tak i aktérů činných ve veřejné správě.
Na základě kvalitativních i kvantitativních analýz a dotazníkových průzkumů včetně názorů aktérů veřejné správy je zhodnocen vývoj územně správní struktury veřejné správy, která byla vytvořena reformou veřejné správy v letech 1997-2003, a to včetně výhod a nevýhod současného modelu. Lze doporučit setrvání ve spojeném modelu výkonu územní veřejné správy. Spojený model prokázal, že je funkční a riziko systémové podjatosti je v něm zastoupeno v akceptovatelné míře. V případě opuštění spojeného modelu nelze tvrdit, že riziko systémové podjatosti nebude existovat, jelikož se v praxi prokázalo, že existuje i v odděleném modelu. Spojený model vede při maximu výkonů agend přes strukturu krajů a obcí k omezení resortního přístupu, podporuje horizontální vnitřní vazby na lokální úrovni, pomáhá ke komplexnímu přístupu k území a přinesl provozní úspory (budovy, administrativní náklady) k dané prostorové úrovni, kde je veřejná správa poskytována. Spojený model naplnil z hlediska vnější efektivity potřeby občanů řešit agendy v blízkosti svého bydliště.
Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Analýza a prognóza demografického vývoje obcí ve správním obvodu Zlínského kraje
V rámci projektu byla provedena analýza a prognóza demografického vývoje obcí ve správním obvodu Zlínského kraje, která obsahovala analýzu populačního vývoje Zlínského kraje a obcí v jeho správním obvodu, demografickou prognózu počtu obyvatel obcí s rozšířenou působností a jednotlivých obcí ve správním obvodu Zlínského kraje, ve třech scénářích (nízká, střední a vysoká varianta), do roku 2040.
Analýza struktury obecních bytů v ČR (TAČR BETA)
Cílem projektu bylo získat podrobné statistické údaje o složení obecního bytového fondu dle velikostní a územní struktury a dle účelu užití. Tyto údaje přispějí k lepšímu zacílení programů zaměřených na sociální začleňování a sociální bydlení na úrovni měst a obcí a rovněž na úrovni státu. Výsledky projektu přispějí rovněž k plánování investiční podpory a podpory v oblasti sociální práce a sociálních služeb pro rozvoj systému sociálního bydlení. Výsledky projektu budou použity pro aktualizaci Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025 a následně mohou být využity pro přípravu věcného a paragrafového znění zákona o sociálním bydlení. Výzkum byl zaměřen na počet obecních bytů, strukturu obecních bytů dle regionů, velikosti a účelu využití, strukturu obecních bytů využívaných pro sociální účely a definice sociálních bytů podle měst a obcí a na charakteristiku těchto bytů z hlediska segregace.
Analýza dopadů rušení úřadů na socioekonomický vývoj v daných lokalitách (TAČR BETA)
Zmapování dopadů plánovaného či realizovaného rušení některých typů úřadů (finanční úřady, katastrální úřady, stavební úřady, přesuny kompetencí obcí) na migraci lidí v daných lokalitách, na společenský, kulturní a ekonomický život ve vazbě na zaměstnanost (stěhování, školství, doprava apod.).
Výzkum systému sběru dat ve veřejné správě (TAČR BETA)
Cíli projektu bylo ověřit domněnku neúměrné zátěže subjektů veřejné správy sběrem dat, zjištění současného stavu sběru informací o veřejné správě a její činnosti, jaké informace jsou sbírány a jak je s nimi nakládáno. Dále identifikace budoucího cílového stavu, který by měl přinést koordinovaný postup při sběru dat o veřejné správě. Cílem bylo definovat potřebné údaje, jejich strukturu a techniku sběru pro koordinované řízení veřejné správy z pozice centrálních orgánů a také definovat způsob publikace definovaných statistických údajů v podobě otevřených dat a jejich katalogizace v Národním katalogu otevřených dat.
Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí a měst
Projekt „Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí a měst“ (číslo projektu TB020MMR024) je realizován na základě výzkumné potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR vyhlášené v programu BETA Technologické agentury České republiky. Doba řešení:2014-2015.
