GIS A PROSTOROVÉ ANALÝZY
Hodnocení rozmístění vybraných intervencí IROP
Evaluace na zadání Ministerstva pro místní rozvoj je realizována společností PROCES ve spolupráci se společností České priority, z.ú. Cílem evaluace je analyticky vyhodnotit územní rozmístění intervencí IROP v programovém období 2014-20 a 2021+. Součástí je i formulace doporučení pro cílení dalších intervencí tohoto operačního programu a návrh systémové úpravy v procesu získávání zpětné vazby.
Specifikace cílů evaluace:
- vyhodnotit regionální rozmístění investic v oblasti sociální infrastruktury IROP 2014–2020 s využitím geografických metod a zobrazení, poskytnout zpětnou vazbu a formulovat doporučení směřující k lepšímu cílení budoucích intervencí;
- vyhodnotit 5 oblastí intervencí IROP 2021-2027 a navrhnout doplnění systému monitoringu a hodnocení těchto intervencí z hlediska naplňování cílů SRR 2021+, hodnocení programu IROP, aplikace Territorial Impact Assessment (TIA) a územní dimenze, konkrétně se bude jednat o intervence v oblastech: Čistá a aktivní mobilita; Kultura a cestovní ruch; Sociální infrastruktura; Vzdělávací infrastruktura; Zelená infrastruktura.
Realizováno v rámci projektu „Náklady technické pomoci ŘO IROP hrazené v letech 2023–2029“ (CZ.06.07.01/00/23_113/0004331).
Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje, 6. úplná aktualizace 2025
Šestá úplná aktualizace Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje se zaměřuje na vyhodnocení stavu a vývoje území v kontextu udržitelného rozvoje. Klíčovým výstupem je rozbor tří pilířů – příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel – včetně jejich vzájemných vazeb a identifikace trendů v území.
Součástí zpracování je rovněž určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Tyto problémy vyplývají z urbanistických, hygienických, dopravních a dalších územně technických závad, střetů záměrů s limity využití území a hodnotami v krajině, ale také z potřeby lépe využít rozvojové potenciály území a vyrovnávat podmínky mezi jednotlivými pilíři rozvoje.
Textová část aktualizace respektuje strukturu předchozího vydání ÚAP a vychází z aktuálně dostupných dat a odborných podkladů. Opírá se také o výsledky Územní studie Sídelní struktura Moravskoslezského kraje (aktualizace 2024). Výsledky rozboru slouží jako podklad pro tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací a studií na úrovni kraje i obcí.
6. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP 2024
Územně analytické podklady (ÚAP) představují součást územně plánovacích dokumentů, jejichž úkolem je hodnotit aktuální stav a vývojové tendence území. Tyto podklady jsou nezbytné pro široké spektrum činností v oblasti územního plánování a rozvoje. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. V roce 2024 jsme zpracovávli aktualizaci pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Frýdek-Místek, Cheb, Odry, Poděbrady, Přerov, Slaný a Trhové Sviny.
Analýza institucionalizace a posílení motivace metropolitní spolupráce v pražsko-středočeském prostoru (TITSMV217)
Výzkum je řešen v rámci Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 (dále jen „BETA2“) Technologické agentury ČR (TA ČR) jako výzkumná potřeba Ministerstva vnitra ČR.
Pražská metropolitní oblast (PMO) má v rámci Česka unikátní postavení nejenom díky rozloze a počtu obyvatel, ale především díky koncentraci ekonomických aktivit, roli Prahy jako centra politické správy státu, střediska výzkumu, zdroje inovací a národního dopravního a komunikačního hubu. V území dochází k různým formám integrace zpravidla na sektorovém základě. Některé prvky spolupráce (integrovaná doprava) zasahují až za hranice současné PMO a Pražsko-středočeské aglomerace a fakticky překračuje hranice Středočeského kraje. V tomto území, s ohledem na způsob vymezení, žije mezi 2 miliony obyvatel. Cílem analýzy je získat argumenty a analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v pražsko-středočeském prostoru, resp. v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů.
Studie usměrnění cestovního ruchu v regionu Šumavy
Cílem studie byl návrh managementových opatření vedoucí k vytvoření podmínek pro přesun těžiště turistické zátěže v regionu Šumavy do méně zatížených území s dostatečným potenciálem pro cestovní ruch, která umožňují rozvoj turistické infrastruktury.
Vlivem dlouhodobé návštěvnosti šumavského regionu došlo k vygenerování silných pólů, které tvoří intenzivně využívané turistické (a rekreační) ikony nacházející se zejména v centrální části Národního parku Šumava. V těchto částech může docházet k překročení limitů kapacit tamější infrastruktury, což může vést k negativnímu dopadu na přírodu i samotné návštěvníky. V oblastech mimo centrální část Šumavy se nacházejí rozlehlé oblasti s atraktivní přírodou a vylidňujícími vesnicemi, kde není zdaleka využit potenciál cestovního ruchu a kam je vhodné rozšířit návštěvnost území, aby se odlehčila exponovaná místa.
V rámci analytické části studie bylo provedeno zmapování a popisu území dle zón z pohledu cestovního ruchu a ochrany přírody (turistická atraktivita, citlivost přírody, turistická zátěž na přírodu, turistická vybavenost). V návrhové části byly formulovány hodnoty, vize, cíle a opatření pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.
Územní studie – Vyhodnocení území ostravské aglomerace z hlediska rizika přehřívání
Cílem územní studie je vyhodnocení území zejména užšího jádra Ostravské aglomerace, z hlediska rizika přehřívání a vzniku tepelných ostrovů a návrh opatření, jak toto přehřívání omezit a získat tak příznivější prostředí pro život obyvatel.
Společně se změnou klimatu se očekává nárůst průměrné roční teploty o cca 2,5 °C a výrazně vyšší počet letních a tropických dní, tudíž na hustě urbanizovaném území Ostravské aglomerace, zejména v jejím užším jádru, lze očekávat přehřívání povrchů a zhoršení kvality prostředí, resp. pohody bydlení jejich obyvatel. Změna klimatu bude ovlivňovat kvalitu a zdravotní stav obyvatel života zvláště ve městech. Ke zvýšeným teplotám (a vlnám veder) jsou nejcitlivější především senioři, lidé chronicky nemocní a malé děti. Nárůst teplot má však dopad i na další sektory lidské činnosti (pracovní prostředí, výroba, cestovní ruch atd). Úkolem územní studie bude lokalizovat riziková území a navrhnout vhodná adaptační opatření, která by nadměrnému přehřívání zamezila a zlepšila by tak klima v sídlech. Přidanou hodnotou územní studie bude její využitelnost při navrhování zastavitelných ploch v územně plánovací dokumentaci, příp. stanovení podmínek pro jejich využití, a to tak, aby se negativním důsledkům klimatické změny pokud možno předcházelo. Dostupné na:
Územní studie krajiny správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany
V rámci projektu „Územní studie krajiny správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany“ (dále jen „ÚSK Říčany“) bylo zpracováno:
I. etapa: Doplňující průzkumy a rozbory, obsahující
- Textovou část členěnou následujícím způsobem:
a)popis stavu území
Obsahem průzkumů je popis zjištěného současného stavu území, vycházející z použitých podkladů a terénních průzkumů. Komentovaná fotodokumentace z terénních průzkumů je uvedena v příloze textové části.
b)rozbor struktur, vazeb a hodnot v území
- Popis a vymezení základních struktur krajiny – primární, sekundární a terciární struktura.
- Analýza vazeb sídel a krajiny (např. kvalita přístupu ze sídla do volné krajiny, schopnost krajiny zabezpečovat krátkodobou rekreaci, poměr mezi rozvojovými potřebami sídla a možnostmi jejich naplnění v krajině, vazba přírodních složek).
- Hodnoty území (přírodní hodnoty, historické a kulturní hodnoty, estetické hodnoty), zpravidla vč. jevů, jež budou v souhrnném vyhodnocení doporučeny k doplnění do ÚAP (např. významné krajinné dominanty, krajinné horizonty, kompoziční osy v krajině, kulturně-historické hodnoty krajiny).
Analýza vybraných prostorových aspektů veřejné správy a zlepšení dostupnosti jejích služeb
Studie je zaměřena na vytvoření návrhů variant zjednodušení, prostorové dostupnosti a větší přehlednosti výkonu státní správy v území vytvořením jednotné, stabilní, skladebné správní sítě, která by reagovala na požadavky a potřeby v území, a to jak občanů, tak i aktérů činných ve veřejné správě.
Na základě kvalitativních i kvantitativních analýz a dotazníkových průzkumů včetně názorů aktérů veřejné správy je zhodnocen vývoj územně správní struktury veřejné správy, která byla vytvořena reformou veřejné správy v letech 1997-2003, a to včetně výhod a nevýhod současného modelu. Lze doporučit setrvání ve spojeném modelu výkonu územní veřejné správy. Spojený model prokázal, že je funkční a riziko systémové podjatosti je v něm zastoupeno v akceptovatelné míře. V případě opuštění spojeného modelu nelze tvrdit, že riziko systémové podjatosti nebude existovat, jelikož se v praxi prokázalo, že existuje i v odděleném modelu. Spojený model vede při maximu výkonů agend přes strukturu krajů a obcí k omezení resortního přístupu, podporuje horizontální vnitřní vazby na lokální úrovni, pomáhá ke komplexnímu přístupu k území a přinesl provozní úspory (budovy, administrativní náklady) k dané prostorové úrovni, kde je veřejná správa poskytována. Spojený model naplnil z hlediska vnější efektivity potřeby občanů řešit agendy v blízkosti svého bydliště.
Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Analýza a prognóza demografického vývoje obcí ve správním obvodu Zlínského kraje
V rámci projektu byla provedena analýza a prognóza demografického vývoje obcí ve správním obvodu Zlínského kraje, která obsahovala analýzu populačního vývoje Zlínského kraje a obcí v jeho správním obvodu, demografickou prognózu počtu obyvatel obcí s rozšířenou působností a jednotlivých obcí ve správním obvodu Zlínského kraje, ve třech scénářích (nízká, střední a vysoká varianta), do roku 2040.
Multikriteriální analýza pilířů udržitelného rozvoje pro 4. úplnou aktualizaci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje
V rámci projektu bylo zpracováno:
- analýza 3 pilířů udržitelného rozvoje (výpočet hodnot v rámci pilíře pro každou obec na základě dodaných dat),
- 3 kartogramy pilířů udržitelného rozvoje (enviromentální, sociální, ekonomický) M 1 : 420 000,
- 1 výsledný kartogram podmínek pro udržitelný rozvoj území M 1 : 420 000.
Multikriteriální analýza byla doplněna o textový popis použité metody.
Multikriteriální analýza pilířů udržitelného rozvoje pro 3. úplnou aktualizaci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byla vypracována ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen zákon), a v souladu s Vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a to pro území Moravskoslezského kraje.
