REFERENCE
Evaluace efektivity komunikačních aktivit programu Interreg V-A Česká republika – Polsko
Hlavním cílem evaluace je zhodnotit efektivitu a účinnost komunikačních aktivit, komunikačních nástrojů a kanálů Programu a získat tak podněty pro jeho další zlepšování a rozvoj.
Výstupem úkolu č. 1 evaluace byly odpovědi na předem stanovené evaluační otázky. Tyto odpovědi byly evaluačním týmem zpracovány na základě široké škály evaluačních aktivit, mezi které patří zejména desk research, data mining a matematicko-statistické zpracování dat, polostrukturované a skupinové rozhovory s relevantními cílovými skupinami.
Rozvoj dobrovolnictví v ČR
Projekt byl zpracován v rámci realizace projektu Ministerstvo vnitra České republiky „Koncepce rozvoje dobrovolnictví v České republice s akcentem na zajištění regionální a oborové dostupnosti dobrovolnictví v podobě dobrovolnických center“. Hlavním výstupem projektu je mezinárodní srovnávací studie týkající se mapování managementu dobrovolnictví v Evropské unii. Sledovány a srovnávány jsou poskytované a vykonávané dobrovolnické aktivity, legislativní a ekonomický rámec, v němž dobrovolnictví probíhá. Byla hledána inspirace v oblasti profesionalizace práce s dobrovolníky, uplatnění související platné legislativy, včetně metodiky a příkladů dobré praxe (zahraniční i tuzemské). Analýza byla realizována v šesti zemích Evropy: Slovensku, Polsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Itálii. Výběr zemí byl stanoven na základě rozvoje a profesionalizace managementu dobrovolnictví v daných zemích, aby jejich konkrétní zkušenosti byly vhodným doplňkem a přínosem pro implementaci dobré praxe v České republice. Příklady dobré praxe byly zpracovány ve všech krajích ČR a ve výše uvedených státech EU. Analýza dobrovolnictví v ČR obsahuje analýzu poskytovaných a vykonávaných dobrovolnických aktivit, legislativního a ekonomického rámce a analýzu managementu, v němž dobrovolnictví probíhá. V rámci projektu byla uspořádána mezinárodní konference, které se zúčastnilo přes 150 zástupců tuzemských i zahraničních dobrovolnických organizací a aktérů v oblasti dobrovolnictví.
Výstupy z projektu naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Program rozvoje města Bílovce a rozvoj strategického řízení města
Etapa I: Přípravná část strategického plánu
Tvorba řídící a organizační struktury přípravy PRMB, nastavení metodiky a harmonogramu zpracování. Zahajovací odborný workshop, 31 účastníků, 14 hod./účastníka, vč. vzdělávacích materiálů – akreditované vzdělávání.
Etapa II: Zpracování analytické části PRMB
Posouzení možností rozpočtu města; benchmarking; zpracování rozpočtového výhledu obce s analýzou a ratingem. Zhodnocení systému řízení a financování organizací a společností města s vizí optimalizace této oblasti; SWOT analýza. Socioekonomická analýza tzv. Profil města. Průzkum spokojenosti obyvatel s aspekty života ve městě – 357 respondentů. Z toho 301 respondentů metodou Face to Face – osobními rozhovory a 56 respondentů metodou CAWI. Dále byla zpracována analýza demografického vývoje za období uplynulých 5let s důrazem na budoucí rozvojové potřeby v oblastech školství, bydlení, sociálních služeb a prognóza dalšího vývoje do roku 2036.
Etapa III: Tvorba PRMB – návrhová část
Metodické vedení procesu zpracování PRMB (zpracování SWOT analýzy k jednotlivým prioritním oblastem, nastavení vize, cílů, priorit, opatření, aktivit). Koordinace a vedení pracovních skupin (dále jen „PS“) dle prioritních oblastí, zápisy z jednání pracovních skupin, příprava a tisk podkladů pro členy pracovních skupin. Koordinace a vedení společného jednání všech PS při zpracování dokumentu. Účast na jednáních Řídícího výboru pro strategický rozvoj, zápisy z jednání řídícího výboru, příprava a tisk podkladů pro členy řídícího výboru. Facilitace jednání při zapojení veřejnosti do plánovacích procesů. Zpracování výstupů z jednání ŘV, PS (vize, cíle, priority, opatření, aktivity).
Finální zpracování dokumentu PRMB (vize, cíle, priority, opatření, aktivity).
Zpracování oznámení SEA.
Zpracování celkem 6 dílčích oborových koncepcí:
Koncepce rozvoje území se zaměřením na stávající rozvojové a nevyužívané lokality ve městě Bílovci; Hospodaření s majetkem města; Kultura; Sport; Školství; Strategie komunikace s veřejností
Každá z koncepcí byla členěna na analytickou a návrhovou část s ohledem na požadovaný obsah koncepce.
Analýza rozsahu výkonu veřejné správy v jednotlivých statutárních městech, městských částech a městských obvodech
Cílem Analýzy je komparace rozsahu výkonu veřejné správy ve statutárních městech, ale i v jednotlivých městských částech nebo městských obvodech včetně dalších možných řešení přiblížení samosprávy občanům na území statutárních měst. V současné době je na území ČR 27 statutárních měst, z toho však pouze 8 statutárních měst má statut a je územně členěno na městské obvody nebo městské části. V této části je zpracován rozbor ekonomických a organizačních vztahů mezi statutárním městem a městskými obvody/částmi včetně zhodnocení nákladů na výkon veřejné správy v územně členěných a územně nečleněných statutárních městech. Dále je v Analýze zhodnocena platná právní úprava v oblasti statutárních měst, ze které vyplývá, že městské části/obvody nemají svou právní subjektivitu s výjimkou hl. m. Prahy, které se řídí specifickým zákonem.
Analýza se zabývá i tématem současného výkonu veřejné správy v aglomeracích velkých měst, a to Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, která mají více než 150 tis. obyvatel, jelikož v území se při aplikaci zákona č. 314/2002 Sb., zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vyskytly specifické přístupy řešení.
V Analýze je provedena komparace postavení statutárních měst v zahraničí, konkrétně byly vybrány státy, které aplikují smíšený model veřejné správy, a to Rakousko, Německo (Bavorsko), Polsko a Slovensko.
Dále je vytvořen ve 4 variantách návrh řešení problematiky statutárních měst, např. nastavení povinných kritérií pro vznik nového statutárního města, a také návrh variant řešení problematiky aglomeračních ORP, zde je však nutné zdůraznit, že Praha a její aglomerační oblast se od ostatních velkých měst s jejich aglomeracemi odlišuje tím, že jakékoliv územní změny přesahují krajské hranice, a to mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem, proto situaci v Praze nelze řešit obdobnými způsoby jako v Brně, Ostravě nebo Plzni vzhledem k tomu, že její zázemí je součástí jiného kraje. K vytvořeným návrhům je zpracována analýza ekonomických i společenských nákladů, přínosů a dopadů navrhovaných variant.
Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Analýza vybraných prostorových aspektů veřejné správy a zlepšení dostupnosti jejích služeb
Studie je zaměřena na vytvoření návrhů variant zjednodušení, prostorové dostupnosti a větší přehlednosti výkonu státní správy v území vytvořením jednotné, stabilní, skladebné správní sítě, která by reagovala na požadavky a potřeby v území, a to jak občanů, tak i aktérů činných ve veřejné správě.
Na základě kvalitativních i kvantitativních analýz a dotazníkových průzkumů včetně názorů aktérů veřejné správy je zhodnocen vývoj územně správní struktury veřejné správy, která byla vytvořena reformou veřejné správy v letech 1997-2003, a to včetně výhod a nevýhod současného modelu. Lze doporučit setrvání ve spojeném modelu výkonu územní veřejné správy. Spojený model prokázal, že je funkční a riziko systémové podjatosti je v něm zastoupeno v akceptovatelné míře. V případě opuštění spojeného modelu nelze tvrdit, že riziko systémové podjatosti nebude existovat, jelikož se v praxi prokázalo, že existuje i v odděleném modelu. Spojený model vede při maximu výkonů agend přes strukturu krajů a obcí k omezení resortního přístupu, podporuje horizontální vnitřní vazby na lokální úrovni, pomáhá ke komplexnímu přístupu k území a přinesl provozní úspory (budovy, administrativní náklady) k dané prostorové úrovni, kde je veřejná správa poskytována. Spojený model naplnil z hlediska vnější efektivity potřeby občanů řešit agendy v blízkosti svého bydliště.
Kompletní studii naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Výsledková evaluace specifických cílů OP PIK: Část 2: Výsledková evaluace SC 1.2
Intervence realizované v rámci SC 1.2 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost představují pro příjemce podpory možnost, jak efektivně realizovat aktivity výzkumu a vývoje v souladu s aktuálními trendy a potřebami v této oblasti, a to zejména v případech, kdy nejsou jednotlivé podniky schopny realizovat výzkum a vývoj samostatně. Intenzita výzkumu je podporována prostřednictvím spoluprací podniků a výzkumných organizací. Mezi podpořenými podniky se objevují jak spolupráce, které jsou již založeny na předchozích společných aktivitách, tak spolupráce, které vznikly až pro účely zisku dotační podpory z OP PIK 2014–2020. Spolupráce jsou příjemci pozitivně hodnoceny a ve většině případů mají potenciál pro přetrvání i v období po ukončení projektu. Dlouhodobý charakter spoluprací představuje základ pro trvalé zlepšení řešení problémů, a také pro další výzkumné aktivity nad rámec dotační podpory. Dopady vyplývající se spoluprací nejsou pouze jednosměrné, ale profitují z nich všichni zainteresovaní aktéři.
Strategie bydlení města Brna 2018 – 2030
Strategie bydlení je koncepčním materiálem, který má napomoci řešení současných problémů v oblasti bydlení obyvatel města Brna. Popisuje trendy vyjadřující stav v oblasti bydlení a kroky, které jsou nezbytné pro zlepšování kvality a úrovně bydlení, a umožní jeho další rozvoj. Je strategickým nástrojem řešeným z úrovně města současně ve vztahu k městským částem a je určen politické reprezentaci města i městských částí a všem ostatním zúčastněným stranám pro usnadnění rozhodování o změnách vedoucích ke zlepšení situace v oblasti bydlení. Při řešení problémů je důsledně používán integrovaný a systémový přístup.
Obsahem dokumentu je koncepce bydlení v horizontu dvanácti let, sestavená na základě analýzy současných hlavních trendů ve vývoji bydlení, a návrh řešení zásadních problémů souvisejících s bydlením v Brně. Jako strategický materiál obsahuje základní údaje z oblasti bydlení, formuluje vizi města o stavu bydlení v Brně, stanovuje priority a definuje opatření, kterými je lze naplnit.
Jednotlivé části strategie naleznete na stránkách města Brna.
Plán zdraví města Brna 2018 – 2030
Plán zdraví města Brna 2018–2030 je důležitou součástí strategické dokumentace města. Je inspirován koncepčními dokumenty Zdravých měst, především zahrnuje dosavadní strategické dokumenty, jež byly na úrovni města Brna zpracovány pro jednotlivé tematicky sledované oblasti života obyvatel samostatně. Jsou zde začleněny oblasti podpory domácích pečovatelů, poskytování dotací, bezbariérovosti, zdravého životního stylu a civilizačních chorob. Nový jednotný strategický dokument „Plán zdraví města Brna 2018–2030“ zahrnuje oblasti, které byly doposud řešené samostatnými koncepčními dokumenty, i nové trendy v těchto oblastech. Dokument má komplexní, ale i průřezový charakter – jeho jednotlivé oblasti se vzájemně prolínají, jelikož se ovlivňují. Jednotlivé oblasti Plánu zdraví zahrnují tato témata:
- A. Politika a rozvoj zdravotnických služeb a prevence,
- B. Politika zdravé rodiny,
- C. Aktivní a zdravé stárnutí,
- D. Prevence násilí v rodině – problematika domácího násilí.
Kompletní dokument naleznete na stránkách města Brna.
Koncepce rodinné politiky pro městkou část Praha 13 na období 2018 – 2024
Koncepce rodinné politiky pro městkou část Praha 13 na období 2018 – 2024 vychází z koncepce státní rodinné politiky a je v souladu s předmětnými aktuálními koncepčními materiály Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), Hlavního města Prahy (HMP) i již platnými koncepčními dokumenty městské části Praha 13.
Kompletní studii naleznete na stránkách městské části Praha 13.
Integrovaná strategie bezpečnosti města Orlová
V rámci zakázky byla provedena analýza kriminality a pocitu bezpečí, včetně analýzy vývoje nápadu trestné činnosti a přestupků, která obsahuje: identifikaci rizikových míst ve městě, identifikaci latentní trestné činnosti a pocitu bezpečí včetně pocitové mapy, vnímání území obyvateli města – na základě reprezentativního průzkumu veřejného mínění dle lokalit face-to-face (počet respondentů 600).
Analýza drogové scény, obsahuje: postoj mládeže k užívání drog na základě dotazníkového šetření zkušeností a postojů s užíváním návykových látek (minimální počet 600 respondentů), data o uživatelích na základě polostrukturovaných rozhovorů s aktéry na protidrogové scéně (NNO, terénní pracovníci, městská policie atd.), injekční užívání drog na základě prostorové a časové analýzy sběru použitých injekčních stříkaček na území města, týdenní monitoring metabolitů drog v odpadních vodách.
V rámci návrhové části proběhlo Stanovení vize, globálního cíle, prioritních os, specifických cílů. Stanovení jednotlivých opatření včetně identifikace synergických vlivů. Nastavení soustavy identifikátorů za účelem měření plnění strategie. Byl votvořen zásobník projektu, akčního plán, nastavena implementace a monitoring projektu.
